Vysoká cena za předvolební populismus ministra Ludvíka

2. září 2017, INFO.cz

Vyprávěla mi nedávno jedna paní, že jí chirurgové při řešení jejích problémů se zápěstím dali jasnou nabídku. Operaci karpálního tunelu provedou buď klasicky, s šestitýdenním zotavováním ruky v dlaze, anebo laparoskopicky s pouhým týdenním výpadkem v práci. S druhou možností se ovšem pojí doplatek 10 tisíc korun. Zaměstnavatel paní vyšel nakonec vstříc, takže bude moci zůstat doma celých šest neděl – stát jí tak na nemocenské zaplatí několik desítek tisíc korun. Vidí v tom někdo logiku? Já ne – zdravotní pojišťovna ušetřila, ale správa sociálního zabezpečení zbytečně zaplatí mnohem víc.

 
Situace je důsledkem šílené administrativní náročnosti, roztříštěnosti a neprovázanosti celé veřejné správy u nás, která se projevuje na každém kroku. Konkrétně ve zdravotnictví je umožněna tím, že se nevede diskuse o systémových změnách v organizaci a financování péče. O změnách, které by odstranily podobné nelogické příběhy, jako ten s karpálním tunelem, které by zabránily duplicitním vyšetřením a dalšímu plýtvání, narovnaly dlouhodobé podfinancování a umožnily otevřít zdravotnictví k financím zvenčí např. formou nadstandardů.
 
Dokonce i Andrej Babiš, který jinak chodu státu prakticky vůbec nerozumí a sám dokonce pomohl zrušit regulační poplatky, brzy pochopil, že systém je dlouhodobě neudržitelný. Že beze změn je zdravotnictví černou dírou schopnou spotřebovat všechny peníze, které do ní stát nasype, a přitom nezvládat své základní funkce. To se ostatně ukázalo letos v létě, kdy nebylo zbytí, než chod některých oddělení omezit.
 
Socialisté si ale dál myslí, že jde situaci vyřešit přisypáváním veřejných prostředků tu a tamhle. Poslední ukázkou tohoto přístupu, navíc díky blízkosti voleb silně populisticky zabarvenou, je jarní rozhodnutí ministra zdravotnictví Ludvíka přidat 2 tisíce korun měsíčně zdravotním sestrám v nepřetržitých provozech. Mělo dvě vady.
 
Za prvé, ministr přidal sestrám, ale postavil je proti ošetřovatelkám a sanitářům, které ignoroval, ačkoli i jejich služba – společná se sestrami – je fyzicky i emocionálně velmi náročná. A když všichni víme, jak jsou platové podmínky na pracovišti citlivé, tak také umíme odhadnout, že tento přístup atmosféře a vztahům na odděleních a klinikách opravdu nepřidal.
 
A za druhé, pan ministr Ludvík vymyslel snad nejhorší možný systém, jak peníze k sestrám dostat. Dotace. Dotační procedura byla zbytečně komplikovaná a nejasná kvůli špatně nastaveným podmínkám, což musely kraje řešit mimořádnými opatřeními. Jako jeden z prvních krajů jsme to u nás ve středních Čechách právě minulý týden završili mimořádným jednáním zastupitelstva, takže finanční prostředky z ministerstva do nemocnic doputují na začátku září. Nemocnice tak musely nést riziko, že vyšší výplaty za červenec zaplatí, ale peníze od státu na ně hned tak neuvidí. A máme před sebou řešení, kde vzít na navýšení peníze od ledna příštího roku, protože s nimi už ministerská dotace nepočítá. Takže „já něco před volbami slíbím a vy si to zařiďte, jak chcete“ – to je ovšem od ministra skutečně arogantní, populistický přístup.
 
Aby bylo jasno, já ani v nejmenším nezpochybňuji, že si sestry zasloužily přidat. Těžkou práci ve zdravotnictví není možné dobře dělat bez lásky k tomuto oboru, bez pozitivního vztahu k lidem a soucitu s jejich utrpením, ale stát nemůže donekonečna spoléhat na to, že tyto hodnoty udrží lidi ve zdravotnictví (ale podobně třeba také ve školství) i přes dosavadní nedostatečné finanční ohodnocení, a musí situaci řešit systematicky. Sociální demokracie za čtyři roky řízení ministerstva zdravotnictví ukázala, že toho není schopna.
 

štítky: # # # #