Jaké jsou hlavní oblasti, které by měl řešit Středočeský kraj společně s Prahou?

Společná jsou jednoznačně dopravní témata, například dostavba Pražského okruhu, důležité dopravní tepny na pomezí metropole a středních Čech. Kraj může k rychlejší realizaci pomoci dvěma způsoby. Hejtman by měl být každý týden v kontaktu s ministrem dopravy a řešit s ním dohled nad projektem. Zda věci postupují dopředu jak mají, zda nejsou zbytečné prodlevy ve správních procesech. Ze své starostovské zkušenosti vím, že u náročnějších projektů je velmi důležité, aby na sebe jednotlivé kroky správně navazovaly, aby se zbytečně nečekalo. Pokud voliči dají ODS důvěru a já se na základě povolebních jednání stanu hejtmanem, určitě bych byl v tomto směru hodně aktivní.

Ministr dopravy Havlíček je nominant hnutí ANO, kterému je ODS na parlamentní půdě opozicí. Současná hejtmanka Jermanová je za ANO. Pokud byste Vy byl hejtmanem, nezhoršila by se naopak vyjednávací pozice kraje, i když by jeho vedení na dostavbu, jak avizujete, hodně tlačilo?

Nemyslím, že by zde byla stranická příslušnost nějakou výhodou, či naopak hendikepem. Jde tu spíš o energii a odhodlání, se kterým do toho vstupujete. Jsem přesvědčen, že když dáte pravidelným kontaktem vládním politikům najevo, že je to pro vás důležité, je možné věci rozpohybovat, jen aby od vás měli pokoj. A mám dojem, že to dosud tak není, kontakt by určitě mohl a měl být intenzivnější. Pražský okruh má zásadní význam i pro stát. Ten by byl sám proti sobě, kdyby nespolupracoval s krajem, který o něj velmi stojí.

Řekl jste, že kraj může být rychlejší dostavbě Pražského okruhu nápomocný dvěma způsoby. Jeden jste popsal, ale jaký je ten další?

Je také důležité, aby kraj byl pomocnou rukou pro obce při jejich jednání se státními organizacemi jako je například Ředitelství silnic a dálnic ČR nebo Správa železnic. Důležité je hledat co nejpřijatelnější technické řešení staveb. A kraj v tom může výrazně pomoci. Pokud komunikace s obcemi schází, pak se bohužel všechno dramaticky komplikuje a odkládá.

V souvislosti s Pražským okruhem se čas od času vynoří debaty o severní variantě úseků 518 a 519…

Už se opakovaně ukázalo, že tato varianta není vůbec reálná. Kdo se na ni odvolává, ukazuje, že mu nejde o dostavbu okruhu, ale jen hledá záminky proti ní. Při současné hustotě zástavby území kolem Prahy neexistuje žádná jiná realistická varianta než ta jižní. Severní varianta není přijatelná pro stát, hlavní město ani Středočeský kraj a obce v něm.

Jižní variantu dlouhodobě odmítá Suchdol, přes který má vést. Jak chcete tamní samosprávu, občany, ale i další odpůrce přesvědčit?

Mou ambicí je, aby na konci volebního období už byla dojednaná přijatelná verze i pro současné odpůrce. Aby se našlo vyhovující technické řešení. Vedení trasy je jasně dané územním plánem, ale samotná podoba okruhu a dopady na jeho bezprostřední okolí se dají ovlivňovat, může se vycházet vstříc požadavkům. Věřím, že se konečná verze dohodne ještě před rokem 2024, kdy budou další krajské volby.

Blíže dostavbě je jihovýchodní část okruhu, úsek 511, který propojí hradeckou a brněnskou dálnici. Jaká je u tohoto projektu role kraje?

Určitě by měl být aktivnější a dál tlačit na realizaci. Jako hejtman bych hlídal, aby se dostavba už nadále neodkládala.

Dalšími dopravními projekty je železnice na ruzyňské letiště, tedy rychlodráha propojující Prahu s Kladnem a výstavba dálnice D3 na území Středočeského kraje, kde se dlouhodobě vedou debaty ohledně jejího trasování. Jaký je zde váš postoj?

U rychlodráhy je postoj jasný, Středočeský kraj o ni stojí a nestaví žádné překážky. Ty jsou na území Prahy, kde se řeší vedení železnice a její zahloubení. Ale věřím, že se věci posouvají a k dalším odkladům už nebude docházet. U dálnice D3 jsem přesvědčen, že by se měla realizovat v navržené západní variantě, která je ukotvena v územních plánech. Tedy varianta přes Posázaví. Alternativní východní varianta kopírující současnou silnici I/3 není přijatelná z dopravně-odborného hlediska. Prostě by nápor aut nezvládala, trpěli by obyvatelé řady obcí. Není už manévrovací prostor znovu posuzovat možné varianty. Ukázalo se, že západní varianta je nejlepší a já vidím jako svůj úkol ji v případě zvolení prosazovat.
Příznivci východní varianty tvrdí, že ta západní by poškodila unikátní prostředí Posázaví. Jako hejtman byste přeci měl mít zájem nejen na fungující dopravě, ale třeba i na ochraně přírody, nemyslíte?
Když takto položíte otázku, odpovím, že je jasné, že mi jde také o ochranu přírody. Chci však zdůraznit, že argumenty proti západní variantě jsou často neúplné a zavádějící. Jedním z úkolů politiků musí být přeci i ochrana zdraví občanů a prostředí, ve kterém žijí. A východní varianta by mnoha lidem toto prostředí zhoršila.

V Praze jsou v okrajových částech postupně zaváděny další parkovací zóny, jedním z argumentů pro jejich zřízení je zamezení parkování Středočechů, kteří svými místy zabírají místa rezidentům…
Bohužel bývá některými politiky živena rivalita mezi Středočechy a Pražany, a to je špatně. Vždyť se vzájemně potřebují. Středočeši v Praze pracují, bez nich by v hlavním městě zůstala řada pozic neobsazených, mnohé služby pro Pražany by nefungovaly nebo fungovaly hůř. Tak to prostě je. Chtěl bych mezi obyvateli metropole a Středočechy vytvářet pomyslné mosty, nikoliv příkopy. Musí být úzká spolupráce mezi vedením středočeského hejtmanství i pražského magistrátu.

Jak nahlížíte na pražskou dopravní infrastrukturu?

Zásadní problém je v tom, že není ani po desetiletích zvládnutá, především ta železniční, která by mohla ulehčit silniční. Zajistila by, aby autobusy a automobily tolik nestály v zácpách. Lidé pak přicházejí pozdě do práce, jsou ve stresu.

Může kraj v budování infrastruktury pomoci?

Ano, velmi, například záchytnými parkovišti P+R. Existuje studie deseti lokalit na území kraje, kde by měla parkoviště vzniknout. Můj závazek je, aby se v nich do čtyř let parkoviště skutečně vybudovala. Kraj může být nápomocen i participací na budování tramvajových tratí. Nyní to dělá u trati z Kobylis do Zdib.

Pokud byste se stal hejtmanem, jaké by byly vaše první kroky?

Změna komunikace kraje, nechal bych odstranit turnikety ze sídla krajského úřadu. Ten musí být otevřený a dávat to najevo všemi způsoby.

Při vší úctě k otevřenosti, předpokládám, že občané očekávají od vedení kraje důležitější věci než odstranění turniketů…

Určitě ano, jen tím naznačuji, že turnikety jsou pro mě symbolem současné uzavřenosti kraje směrem k veřejnosti. Od počátku bych se zaměřil na změnu fungování správy a udržování silnic. Je totiž potřeba proniknout do procesů, které tam jsou, napravit je, zlepšit kontrolu práce a vše rozhýbat, ale se Středočeši konečně dočkali lepších silnic. Také by bylo potřeba bez odkladů řešit obnovu vozového parku záchranky. Nové vedení kraje bude muset samozřejmě řešit i problémy spojené s covidem, například rostoucí zatížení nemocnic.

S kterými subjekty by ODS na krajské úrovni dokázala spolupracovat, s kterými nikoli?

Chceme změnu, kraj potřebuje změnit styl vládnutí. Takže je zřejmé, že s ANO a ČSSD spolupracovat nechceme. Máme na kandidátce 21 starostů a místostarostů, přirozeným spojencem je tedy STAN. Jsme ale v kontaktu i s TOP 09 a Piráty. Až výsledky ukážou, jakou sílu budeme mít pro povolební vyjednávání, takže nemá smysl dál předjímat.

Proč by lidé, kteří se třeba o politiku moc nezajímají, nebo chodí jen k sněmovním volbám, měli přijít k těm krajským?

Kraj zasahuje do mnoha věcí, které ovlivňuji denní život lidí. Od veřejné dopravy, přes dopraví infrastrukturu, zdravotnictví a školství. Lidé krajskými volbami zásadním způsobem vstupují do tvorby podmínek, které budou v kraji v následujících letech platit. To by pro ně mělo být motivací. A také fakt, že svým hlasem ve volbách dají najevo, jaký mají postoj nejen ke krajské, ale i vládní koalici. Obě totiž tvoří ANO a ČSSD. Výsledek voleb bude odrazovým můstkem pro zásadní změnu i na celostátní úrovni, abychom se zbavili nekončícího vládního chaosu.

Rozhovor vyšel na serveru Pražský patriot.