Pane Kupko, jako jeden z cílů svého mandátu jste vytyčil udělat pořádek v krajské správě a údržbě silnic. Už jste začal, jak to bude dál vypadat?

Ano, začal jsem. Už je sestavená dozorčí rada, která by měla přispět k lepšímu fungování „susky“. Bude mít možnost kontrolovat výběrová řízení a zároveň přicházet s podněty, jak lépe organizovat práci. V nejbližších dnech vypíšeme výběrové řízení na nového ředitele organizace, který by měl nastoupit v březnu příštího roku.

Už jste se vůbec stihl seznámit s tolik kritizovaným chodem krajské správy a údržby silnic? Co vás nejvíce překvapilo?

Samozřejmě. Nemohu říci, že bych byl něčím překvapen. Bylo jasné, že správa pracuje na velké řadě staveb, ale neměl jsem a nemohl jsem mít podrobnější přehled, protože předchozí vedení kraje se o informace moc nedělilo. I to je důvodem, proč je obraz Krajské správy a údržby silnic tak pošramocený. Důležitým úkolem pro příští měsíce bude dát do pořádku kontrolu přebírané práce. Už je jasné, že finančních prostředků bude vlivem koronakrize méně, a tím víc bude záležet na efektivitě fungování celého organismu a na úrovni jeho spolupráce s krajským úřadem i zastupitelstvem.

Tvrdíte, že každý rok přichystáte nejméně deset důležitých stavebních dopravních projektů. Jakými tady začnete a proč?

Stavba, která má z hlediska krajských investic nepochybnou prioritu, je propojení dálnic D7 a D8 včetně velkého mostu přes Vltavu u Kralup nad Vltavou. To je stavba, na kterou místní čekají už hrozně dlouho a která má významný vliv nejen na zklidnění provozu v jejich městě, ale pomůže dopravě v širokém okolí, doslova ve velké části kraje. Pak jsou tu další důležité obchvaty měst a obcí – Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi, Lysé nad Labem, Rakovníka… To jsou místa, na kterých se pracuje a která určitě chceme v těch dalších letech rozběhnout. Zlepšení dopravního řešení je nutné i v Mladé Boleslavi a mohl bych jmenovat další a další, větší a menší akce, včetně oprav mostů.

Silnice ve Středočeském kraji jsou dlouhodobě v katastrofálním stavu, což není chyba pouze předešlé krajské vlády. Takže jak změníte přístup k opravě nejen silnic, ale třeba i mostů, aby se konečně jezdilo plynule a hlavně bezpečně?

Chci přijít s novým nástrojem správy údržby silnic. V tomto volebním období se mi podařilo prosadit v parlamentu spuštění projektu digitální technické mapy. To je nástroj, který umožňuje zaznamenávat na podkladu katastrální mapy České republiky detailně všechny technické sítě a další důležité informace z území. Moje představa je, že každý cestmistr bude mít doslova kdekoliv a kdykoliv k dispozici snadno dostupnou digitální mapu a bude mít navíc vlastní specifické „vrstvy“, kam může na místě vpisovat svoje poznámky o stavu komunikace, závadách a poškozeních. A tak budeme prostřednictvím mapy hlídat stav jednotlivých silnic a sledovat, zda se už blíží konec záruční lhůty rozsáhlejších oprav, abychom dokázali ještě před jejím koncem požádat zhotovitele vad o nápravu. To by měl být významný krok dopředu z hlediska podoby samotného výkonu správy a údržby silnic, aby to i pro zaměstnance Krajské správy a údržby silnic bylo jednoduché. A byl by to zároveň velmi transparentní nástroj, protože umožní sledovat i chystané investice a porovnat je s aktuálním stavem té komunikace, aby bylo zřejmé, že v tom místě je oprava potřeba více než někde jinde.

Pomůže mapa i řidičům, aby se dopředu mohli dozvědět přes počítač nebo telefon o uzavírkách?

Samozřejmě. Počítám s tím, že ten systém bude pro řidiče veřejně dostupný na internetu v podobě Mapy středočeských silnic. V ní bude možné se podívat na probíhající a chystané rekonstrukce, sledovat v jakém stavu jednotlivé úseky silnic jsou i to, kde jsou právě nějaká omezení.

Je míč i na straně státu, měl by silnicím v kraji pomáhat? Přece jen komunikace jsou velmi zatížené a dnes se řeší hlavně Moravskoslezský či Ústecký kraj…

Už při prvním jednání zastupitelstva jsem upozornil na to, že střední Čechy mají obrovský strukturální hendikep, o kterém se zatím příliš nemluvilo. Kraj spravuje 8 625 km silnic, a to je o více než o polovinu vyšší číslo, než vykazuje druhý v pořadí – Jihočeský kraj s 5 432 km. Nutně tomu musí odpovídat podpora státu. Nejen proto, že jich je nejvíc, nejen proto, že jsou široko daleko v nejhorším stavu. Ale také proto, že jsou z celé země nejvíce zatížené. A to má jednoduchý důvod, krajské silnice často slouží dálkové přepravě a nahrazují státem provozované tranzitní dálnice a silnice první třídy, jejichž síť je – jemně řečeno – neúplná. A tenhle strukturální hendikep si prostě opravdu zaslouží jiný přístup státu a zvýšenou pozornost, protože tomu počtu kilometrů neodpovídají příjmy, které kraj má. A proto budu určitě usilovat o to, aby se ta obrovská zátěž a poškozování tranzitní dopravou projevilo ať už pomocí rozpočtového určení daní, nebo – a k tomu bych se klonil spíš – samostatnou finanční pomocí ze strany státu právě vůči středočeským silnicím a jejich opravám a rekonstrukcím.

Kde by podle vás mohl stát vzít na tuto pomoc peníze?

Ale on je má a rozděluje je. Já volám po tom, aby je dokázal rozdělovat podle jasného klíče, který se nabízí, a musí brát ohled na délku silniční sítě, její zatížení a samozřejmě i současný stav.

Co chybějící část Pražského okruhu, není to pouze věc Prahy, ale také Středočeského kraje. Dokážete nějak tlačit na to, aby se ledy konečně hnuly?

Už jsme začali, dokonce ještě před jednáním ustavujícího zastupitelstva. Vyvolal jsem telefonickou konferenci na téma otevřeného zjišťovacího řízení EIA – tedy posouzení vlivu na životní prostředí – ke stavbě severní části okruhu mezi Březiněvsí a Horními Počernicemi. Snažil jsem se přizvat k pomyslnému online kulatému stolu starosty jak středočeských obci, tak i pražských městských částí a zároveň zástupce Ředitelství silnic a dálnic. Abych předešel dotazům, je jasné, že k té konkrétní stavbě nepochybně proběhne tak zvaná velká EIA. A jsem tomu rád, protože je i v zájmu Středočeského kraje, aby stát jako investor prostřednictvím ŘSD dokázal vyhovět řadě důležitých připomínek a požadavků měst a obcí bez toho, že by došlo k dalšímu oddalování stavby okruhu. A podobně budu přistupovat i k dalším stavbám v kraji. Budu se snažit stavět i pomyslné mosty mezi všemi zainteresovanými a pomoci tak hledat dobrá a efektivní technická řešení a současně bořit často pochopitelný odpor samospráv k chystaným projektům. Je přece jasné, že nejenom Středočeský kraj a Praha, ale celá Česká republika potřebuje tak významné stavby, jako je Pražský okruh nebo dálnice D3.

Bývalá hejtmanka Pokorná Jermanová už upozorňovala na to, že většina členů nové rady má další funkce. Vy jste starostou Líbeznic – podotýkám, že neuvolněným – a dále také poslancem. Máte v plánu se nějaké z těchto funkcí vzdát?

Jen dodám, že jsem i v roli radního Středočeského kraje v neuvolněné pozici. To znamená, že pobírám celý plat jen za práci poslance. Pokusím se ty role skloubit. V mnoha ohledech je jejich spojení možné a může mít důležitý efekt. Chci si zachovat bezprostřední kontakt s místem, kde žiji a kde zároveň můžu realizovat drobné stavby v roli investora. V Poslanecké sněmovně mám možnost ovlivnit právě projednávaný návrh nového stavebního zákona, jehož kvalita bude do budoucna určovat, jak náročné bude v celém kraji stavět a připravovat i dopravní stavby.

Je Petra Pecková dobře zvolenou hejtmankou? Bude se vám s ní dobře spolupracovat coby její pravé ruce?

Je před námi práce na důležitých změnách ve Středočeském kraji, a to ještě za mnohem komplikovanějších podmínek, než s jakými musela bojovat dosavadní středočeská krajská rada. Věřím, že se Petra Pecková té úlohy zhostí velmi dobře.

(Autor: Martin Chalupa)

Rozhovor vyšel na serveru Čtidoma.cz.