Pro koho se v novém stavebním zákoně chystají teplá místečka?
5. listopadu 2020
Kdykoli se dosud – přinejmenším v současném volebním období – projednávaly vládní i poslanecké novely stavebního zákona, byl za garanční výbor určen Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Pro připravovaný nový stavební zákon si to ale ministryně Dostálová vymyslela jinak.
Pro ty, kdo nejsou zvyklí na naši poslaneckou hantýrku, asi stojí zato dodat, že garanční výbor se určuje na začátku projednávání každého zákona nebo jiného dokumentu, a má na starosti podrobné projednání návrhu. Má to svou logiku. Není možné, aby každý poslanec detailně studoval všechny zákon, orientoval se v nich a vnímal všechny souvislosti, možnosti, omezení, hrozby a výhody. Proto je v zájmu všech, nejen poslanců, aby podrobné čtení a rozbor návrhu z nějakého oboru dělali stejní poslanci, kteří už se problematice věnovali v minulosti při projednávání jiných návrhu z téhož oboru.
Ale zpět k současnosti. Na stoly poslanců se právě dnes dostal návrh zcela nového stavebního zákona, který si klade za cíl razantně zkrátit dobu povolování staveb, tedy počet a rozsah všemožných dosavadních procedur, které přípravu staveb komplikují a prodlužují. Na organizačním výboru sněmovny si protlačila, že bude garančním výborem Hospodářský výbor!
Ještě jednou:
Jsme v situaci, kdy se kvůli starému stavebnímu zákonu Česká republika systematicky propadá hlouběji a hlouběji v žebříčku zemí právě podle délky stavebního řízení. Je to přesně rok, co jsme v každoroční zprávě Světové banky s názvem Doing Business skončili na 157. místě ze 190 zemí a zařadili se mezi země jako Kamerun, Honduras a Burundi. Podle zprávy u nás průměrně řízení s 21 procedurami trvá 246 dní, zatímco v Singapuru, který patřil k nejlepším, stačila na méně než polovinu (9) procedur sedmina času (35,5 dne). A o tom, že ve skutečnosti je ti často ještě horší, se nemusíme přesvědčovat. (Uvidíme, jak dopadneme v novém žebříčku, který by měl být zveřejněn v nejbližší době, pokud se ho v koronavirové době vůbec podařilo sestavit.)
Jsme v situaci, že nový zákon nebudou projednávat poslanci, kteří se jeho předchůdci už několikrát věnovali a opakovaně upozorňovali na chyby, které do něj vládní koalice vnášela. A místo nich ho budou zcela nový – velmi komplikovaný – zákon projednávat jiní poslanci, kteří se mu nikdy detailně nevěnovali a nemají o něm žádné zvláštní povědomí, takže nebudou „zlobit“.
Je to celé bizarní především proto, že právě pod Výborem pro veřejnou správu, který se ministryně Dostálová snaží z projednávání vyšoupnout, funguje už dva roky pracovní skupina pro elektronizaci stavebního řízení, kterou jsem inicioval (a vedl), protože právě elektronizace je nutnou, ale ne postačující podmínkou pro dosažení cílů nového zákona. A paní ministryně s touto skupinou po celé dva roky spolupracovala a zná její uvažování.
A možná v tom je ten problém. Paní ministryně nechce jít směrem, o kterém se po celou dobu diskusí o novém zákoně bavíme, a chce se vrátit blíž k původnímu vládnímu návrhu, který bere celé územní i stavební řízení z rukou obcí a krajů a vkládá ho do rukou státu. Který vytvoří obrovský nový státní úřad a v něm mnoho teplých místeček včetně toho nejvyššího, protože někdo to celé přece musí řídit. Zatímco dosud jsme bojovali za to, aby byly úřady co nejblíže lidem, vládní verze stavebního zákona jde přesně opačným směrem. Bránili jsme se úřadům, které připomínají Kafkův Zámek, a teď nám tu přesně jeden takový chce vláda postavit. Samozřejmě tomu budeme bránit a předložíme lepší řešení – zrychlení a zjednodušení stavebního řízení, ale bez nového megaúřadu se spoustou rizik.