Nechci posté rozebírat, že máme vládu vedenou estébákem, navíc trestně stíhaným za podvod s evropskými dotacemi. Tak bych ho jen připomínal. Nástup druhé vlády Andreje Babiše s nekonečným ustupováním ČSSD v podstatě ze všech podmínek, polovičatým obsazením Ministerstva zahraničí a náhlými změnami jmen ministrů byl bez diskuse nejšílenějším začátkem vlády v moderní historii naší země.

 

Kdo jsou ti odborníci, co se o nich pořád mluví? Ministryně financí, za jejíhož předchozího náměstkování se rozvinula nehorázná praxe zneužívání zajišťovacích příkazů? Nebo ministr dopravy, který už čtvrtým rokem jen slibuje, co všechno zařídí, ale žádný zázrak se opravdu nekoná, nemáme jasno v tom, kdo bude již za 17 měsíců nově vybírat mýto, klíčové dálnice se pořád spíš nestavějí, než stavějí? Anebo ministryně průmyslu a obchodu? Jak je možné, že v době finišujících úvah o rozšíření jaderných elektráren máme ministryni, která se energetice nikdy nevěnovala? Která celý profesní život působí ve velkých obchodních sítích, takže bude logicky hájit jejich zájmy, a ne zájmy drobných živnostníků, pro které prosazovala EET bez výjimek?

 

 

Také byly doby, kdy byl jedním z nejoblíbenějších politiků David Rath. Jinými slovy, oblíbenost politiků podle různých výzkumů bych nepřeceňoval. A dopad na komunální volby už vůbec ne. Zkušenost s Babišovými profíky je tristní, takže lidé třeba v Praze už nebudou podruhé rozhodovat podle toho, kdo je předseda hnutí ANO, ale uvidí v čele kandidátky Petra Stuchlíka a na druhém místě Patrika Nachera, který se celkem netají kritikou jedničky, že se ve své předchozí firmě věnovala lichvě. To je přece regulérní blázinec.

 

 

Oba jsou populisté a udělají cokoli, aby se objevili na obrazovkách televizí, stránkách novin a webových prohlížečích jako bojovníci proti zlořádu. Babiš podle očekávání okamžitě vystartoval a pokoušel se dostat do pozice toho, kdo všechno vyřeší a zachrání. Stačily dvě schůzky, a najednou tu žádný výsledek není, jen věta, že konkurzní správce nebude lidi z jejich domů vyhánět po skončení oné měsíční lhůty pro vystěhování. Což ovšem ten samý správce i bez Babišova vkladu řekl o několik dní dříve, hned po vynesení rozsudku. Jak Babiš někdy rychleji slibuje, než myslí, asi mu až časem došlo, že zastat se oněch 60 rodin znamená naštvat si další tisíc lidí poškozených v této kauze. A proto v této kauze nejspíš už nikdy nic neudělá.

 

 

Zpochybňovat můžeme cokoli. Když se nedaří, dá se říkat, že se mělo dařit. Když se daří, dá se říkat, že se mělo dařit víc. Podle mne se Česku přes všechny pochyby různých skupin obyvatelstva daří nejlépe v jeho historii – namátkou patříme mezi nejbezpečnější země na světě, máme zrovna jednu z celosvětově nejnižších nezaměstnaností a nikdy v historii jsme neměli hodnoty, které jsou běžné v jiných rozvinutých zemích. A tak dále.

 

Že se ovšem v takové zemi za 30 let odehrají věci, které ze zpětného pohledu nevypadají hezky, to se stane v každé zemi. Máme hledat cesty, jak tomu čelit, musíme trestat viníky, ale také se tím nesmíme nechat zahltit. U nás skončilo úspěchem mnoho velkých bytových projektů, mnoho dotací přispělo ke vzniku nových škol, čističek odpadních vod a další občanské vybavenosti. Ale lidi nejvíc baví, když se v médiích pitvá bezesporu nepodařený příběh H-Systému nebo jiné kauzy.

 

Na nás teď je, abychom ukázali, co chceme ve státě, v obcích a městech změnit k lepšímu a usnadnit lidem život. A to také děláme.

 

 

Oba pány komentovat nebudu, první z nich v ODS nikdy nebyl, druhý z ní odešel, když ho odmítla znovu zvolit místopředsedou, a odešel ke konkurenci. A Mirku Němcovou možná odmítl Miloš Zeman, kdy neuznal jejích 101 podpisů pro jmenování nové vlády, aby mohl jmenovat vládu svých kamarádů, která pak bez důvěry dovládla do voleb. A Mirka ve volbách 2013 dostala druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů ze všech poslanců. To jen k tomu odmítání.

 

Ale rozumím, že se ptáte spíše obecně. Jsem přesvědčen, že ODS se od různých pochybných jmen očistila a zaslouží si další šanci. Na české politické scéně je řada oblíbených politiků, kteří klidně popřou, co řekli včera, slibují věci, které nehodlají splnit, které jsou v rozporu s jinými sliby. Bojovat s tím lze jen slušností a pevným postojem, nikoli naskočením na stejnou vlnu – Babiš slíbil zlevnit jízdné vybraným skupinám, my je snížíme všem! To je nesmysl, naši voliči jsou spíše konzervativní a takový přístup by nám neodpustili.

 

 

To byste měli vidět, o jaké věci se na různých stranických fórech přeme. Já si myslím, že politická strana musí mít směr, který všichni členové sdílejí, vidíme svět stejně nebo podobně. Ale je pravda, že to u nás v Česku v posledních letech není nutnost, máme tady nejméně jednu politickou stranu, která říká, že je pro všechny. Pro ty, kdo chtějí nízké daně, aby je lidi mohli použít, jak chtějí, i pro ty, kdo chtějí vysoké daně, aby stát mohl hlavně hodně rozdělovat. Pro ty, kdo chtějí, aby jim stát nemluvil do života, i pro ty, kteří si myslí, že čím více toho stát lidem nařizuje a zakazuje, tím lépe se lidem žije. Podle mne je to tedy nesmysl, tak se politika dlouhodobě dělat nedá, ale nějakou dobu to může fungovat. Třeba to dává možnost, aby ta strana v Praze svými lídry říkala, že je proti lichvě, ale vlastně i pro lichvu.

 

 

Tak počkejte, vadí vám, že vedení ODS mluví stejnou řečí, anebo že někdo ze členů má na některé věci jiné názory? Že máme stejné myšlenkové základy, ještě neznamená, že se na různé i důležité věci nedíváme odlišně. Jasně, někomu je bližší klidnější a méně konfrontační tón a někomu vyhovuje ten opačný. Tak je svět zařízen a pro ODS to není problém. Naopak bych byl nešťastný být ve straně, kde všichni visí na ústech jednomu vůdci a čekají, jak se zrovna dnes vyspal a jestli si ještě pamatuje, co na to či ono řekl včera. Jedna taková strana je na naši malou zemi až až.

 

 

Už jsem řekl, že podle mě strana udělala velkou reflexi, jde správným směrem a zaslouží si druhou šanci. Trápení pana Haase na konci jeho života je mi líto.