Celou debatu s Martinem Kupkou můžete zhlédnout na ČT24.

Česká republika stojí nyní před trochu nemilým zrcadlem v podobě Polska. Není to tak dávno, kdy měl severní soused prakticky jedinou dálnici. Nyní již není daleko od doby, kdy bude moci prohlásit o celé dálniční síti „zrobione“. Česko naproti tomu sice má nezbytnou dálniční páteř v podobě spojení Praha–Brno–Ostrava již docela dlouho, ale síť, která napojí i další regiony, mu chybí a ještě nejméně deset let chybět bude. Teď je to zvlášť patrné na severní hranici, kde Poláci otevřeli příhraniční úsek rychlostní silnice S3, ale navazující část D11 není, dokonce se ještě ani nestaví.

Podle ministra dopravy Martina Kupky nelze Česko bezezbytku srovnávat s Polskem, které je například mnohem rovinatější, přesto připustil, že srovnání, kdy se za hranicemi otevírá kolem 250 až 300 kilometrů dálnic a rychlostních silnic za rok a v Česku přinejlepším kolem 40 nebo 50 kilometrů, není správně.

Sám považuje za vhodné tempo v českém prostředí kolem sto kilometrů. „To je hodnota, která by nás dovedla v roce 2033 k tomu, že základní síť bude kompletní,“ poznamenal. Více je ale podle něj nereálné. „Nereálné z hlediska velikosti ekonomiky, ale i z hlediska přípravy staveb. To, že měníme legislativu, že výrazně urychlujeme celý proces získávání stavebního povolení, je jasné. Ale musí zůstat vyvážení veřejných zájmů v procesu EIA,“ řekl Martin Kupka.

Částka v rozpočtu infrastrukturního fondu poroste: „Musí to být 180 miliard,“ uvedl Martin Kupka. Ve střednědobém výhledu je podle něj částka, která je v současnosti možná „z hlediska standardních nástrojů“. Považuje proto za nezbytné, aby stát našel i jiné způsoby, jak dopravní stavby financovat. Konkrétně se zmínil o kombinaci peněz ze státního rozpočtu, evropských peněz, úvěru od Evropské investiční banky a projektů soukromého a veřejného partnerství (PPP).

„Také najdeme – a tady potřebujeme shodu s opozicí – další možnosti. Například nové možnosti Národní rozvojové banky, případně to, čemu říkají ve Španělsku, ve Francii státní koncesionář,“ nastínil Kupka. Jím zmíněný koncesionářský model – který je mimo jiné specifický mýtnicemi – je podobný PPP, kdy veřejné společnosti na základě koncese stavějí státem stanovené dálniční úseky, a potom je také provozují.

Martin Kupka považuje efekt nových dálnic za velmi výrazný, přičemž argumentuje zkušenostmi z Polska. „Za deset let vybudovali 2800 kilometrů dálnic. V tom období vzrostlo HDP o 24 procent. My jsme v České republice za to období rozšířili síť o nějakých 147 kilometrů a HDP rostlo výrazně méně – jenom o 14 procent,“ srovnal, i když připustil, že na růst měly vliv i jiné faktory.