„Konec nesmyslného vyplňování dotazníků, formulářů a žádostí údaji, které se mohou vyplnit samy nebo které stát ani nebude muset vyžadovat, se opravdu přiblížil. Teď už legislativně nic nebrání úřadům, aby mohly tyto údaje sdílet a nemusely obtěžovat lidi zbytečnou administrativou,“ říká místopředseda ODS a poslanec Martin Kupka.

Zákon přináší i na základě iniciativy poslanců několik dalších možností. Jednou z nich je zřízení datové schránky na dálku pro ty, kteří mají již elektronický identitní prostředek (třeba eOP – elektronický občanský průkaz nebo bankovní identitu). Při přihlášení do Portálu občana identitním prostředkem bude uživateli, který ještě nemá datovou schránku, automaticky zřízena a on si ji pak bude moci kdykoli vypnout. Tedy už žádné zbytečné cesty na CzechPOINT nebo na poštu pro obálku se žlutým pruhem. Zároveň se podařilo do zákona vložit i to, že datová schránka je přístupná pro komerční komunikaci tedy například pro zasílání faktur za elektřinu, teplo, vodné a stočné. To si bude moci opět občan a podnikatel rozmyslet a případně si může datovou schránku pro příjem komerčních datových zpráv kdykoli vypnout.

„Bohužel se některé věci musely opětovně odložit, a to není dobré vysvědčení pro státní aparát, který nebyl schopen dotáhnout některé digitální projekty do konce. Bylo nutné odložit opět o dva roky útlum rodného čísla, protože ministerstvo vnitra nepřišlo doposud s odzkoušeným a bezpečným systémem identifikátorů, které by sloužily komerčnímu sektoru. A také jsme museli opět odložit spuštění elektronické sbírky zákonů a elektronické legislativy, protože systém není ze strany ministerstva vnitra dokončen a odzkoušen a není ho tak možné spustit. Jen připomínám, že na elektronickou sbírku zákonů už čekáme více jak neuvěřitelných 10 let,“ dodává Martin Kupka.

Mezi pozměňovacími návrhy, které ODS podpořila a nadále podporuje, byl i projekt Portálu podnikatele, který by umožňoval provozovat tento portál ve spolupráci státu a podnikatelských organizací, jako jsou Hospodářská komora, Agrární komora, Svaz průmyslu a dopravy, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Asociace malých a středních podniků. Portál by byl obdobou Portálu občana, ale soustředil by se jen na podnikatelské životní situace a události. Podnikatel by na jednom místě přehledně a uživatelsky příjemně získal nejen potřebné informace k podnikání, ale také by přes tento portál měl zprostředkovány digitální služby státu a dokonce i služby ze soukromého sektoru. Klíčovou službou by byl přehled všech veřejnoprávních povinností podnikatelů, který by byl utříděn do jednotlivých oborů podnikání.

„Jsem velmi zklamán, že poslanci tento návrh nepodpořili obzvláště v době, kdy pro podnikatele je digitální komunikace stěžejní pro zachování a rozvoj jejich podnikání. Jsem přesvědčen, že náš stát se může posunout mezi digitálně vyspělé a konkurenceschopné státy jen úzkou spoluprací se soukromým sektorem. Soukromý sektor je přirozenou zásobárnou inovací, které stát ze své podstaty není schopen zajistit přinejmenším v technologickém sprintu, který prožíváme. Bez inovací ze soukromého sektoru, bez důvěry reprezentantů státu, že soukromý sektor je schopen se o některé agendy postarat moderněji a flexibilněji než stát, se nepohneme dopředu," komentuje neschválení Portálu podnikatele Zdeněk Zajíček, viceprezident Hospodářské komory ČR.