Jaký zájem mladých lidí jste čekal vy?

Počítal jsem s nižšími tisíci řidičských průkazů a věřil, že bychom se na konci roku mohli dostat třeba k deseti tisícům. Současný zájem je úspěch.

V čem může podle vás být tato novinka přínosem?

Jsem přesvědčený, že to bude mít vliv na bezpečnost provozu. Vycházíme ze zkušeností ve státech s podobným chováním řidičů jako u nás, třeba na Slovensku. Díky povinnosti mladých řidičů prožít první kilometry za volantem pod dohledem se chovají obezřetněji. Po autoškole se nikdo hned nestane zkušeným řidičem. V takzvaném režimu L17 máme k dnešnímu dni vydaných 14 tisíc řidičských průkazů. K tomu máme 17 tisíc mentorů, rovnoměrně rozdělených mezi muže a ženy. Zaznívaly obavy, že mentory budou prarodiče, kteří už třicet let neřídí, to ale naše statistiky nepotvrzují. Nejčastěji jde o rodiče, aktivní řidiče.

Mají tito řidiči nehody?

Naštěstí se zatím nenaplnily obavy. Žádné vážné nehody neregistrujeme, byly to většinou typově odřené plechy. To se začínajícím řidičům běžně stává.

Český rozhlas nedávno v reportáži upozornil na přetížení některých autoškol. Jejich provozovatelé za jeden z důvodů označili právě vysoký zájem sedmnáctiletých uchazečů. Máte stejné poznatky?

S tím jsem se nesetkal. Naopak velká část autoškol vnímala tuto příležitost pozitivně, navíc mohly rozjet kurzy pro mentory.

Od začátku roku funguje nová podoba bodového systému: zpřísňuje mimo jiné postihy u závažných přestupků. Pomohlo to?

Statistiky nehodovosti to meziročně v podstatě neovlivnilo. Takové změny se projevují v dlouhodobějším horizontu. Dílčí poznatky policistů jsou takové, že když některé řidiče pokutovali podle nových pravidel, tak to pro ně byla často novinka, divili se, co se děje. A to i přesto, že jsme se snažili o novince v médiích opravdu hodně mluvit.

V úterý jste měl schůzku s prezidentem Pavlem. Co ho zajímalo nejvíce?

S ohledem na jeho zahraniční mise s českými podnikateli ho velmi zajímá česká cesta do vesmíru. Nejen jako téma „letenky“, ale jako něco, na co navazuje celá řada aktivit: v oblasti vzdělávání či podpory našich firem, které v oboru působí. Příští týden v brněnském planetáriu oznámíme, jak bude probíhat výběrové řízení, jež pořádáme společně s Evropskou vesmírnou agenturou. Jde o projekty či experimenty, které by dostaly prostor v rámci plánované české mise do vesmíru.

Jaké vesmírné projekty, které by mohl na palubě vyzkoušet náš astronaut, se vám hlásí?

Sešlo se 60 podnětů, což je podobné číslo jako v podstatně větším Polsku, i to je důležitá zpráva pro českou veřejnost. Jde o širokou škálu: třeba z oblasti materiálů, biologie či psychologie. Ocitáme se v soutěži s ostatními státy. Maďarsko je těsně před vysláním svého astronauta, stejně jako Polsko. Tyto státy si od toho, stejně jako my, slibují, že se zapojí do světového technologického vývoje a posílí vlastní ekonomiky.

Tahákem v rámci programu je logicky cesta českého astronauta do vesmíru. Jak jsme daleko? V oblíbeném seriálu ČT Kosmo soupeříme o rychlejší přistání na Měsíci právě se zmíněnými Poláky.

Ten seriál doporučuji každému jako příklad dobré politické satiry. I díky němu se na téma dokážu podívat s nadhledem a vysvětlovat veřejnosti, že investice do této oblasti znamenají příslib do budoucna, základ k tomu, aby Češi dokázali světu přinášet technologické inovace. Třeba navigace v autech čerpá data z družic Galileo, což je špičkový evropský projekt řízený z Prahy. Odtud by se mohl řídit také projekt Iris Squared, což je megakonstelace komunikačních satelitů, které by umožnily pokrytí digitálním internetovým signálem také do míst, kam nesahá současný pozemní signál datového připojení. Roli může hrát vesmírný výzkum také v oblasti autonomního řízení vozidel. U takových projektů chceme být. Budou mít pro naši ekonomiku návratnost, je to opravdu unikátní příležitost.

Kdybyste si měl tipnout, kdo poletí do vesmíru dříve: Maďaři a Poláci, nebo my?

S přípravou začali výrazně dřív a také na ni uvolnili více peněz. Budou to tedy naši sousedé. Nám jde o to, aby naše cesta do vesmíru měla specifickou českou linku, jasný přínos. Kdo jiný by to měl udělat než národ, jehož Novosvětská od Antonína Dvořáka zněla jako první hudba ve vesmíru?

Za jak dlouho by mohlo k letu dojít a s kým na něm chcete spolupracovat?

Platí, že ho chceme uskutečnit do pěti let. Teď říkat, že to bude 12. srpna 2027, by bylo předčasné a zbytečné. Důležitý je pro nás opravdu jasný přínos a česká linka. Může jít o zapojení astronauta do některého z letů Evropské kosmické agentury. Chceme se také bavit o možnosti využití mise soukromých společností. Vyjednáváme například se společností Axiom Space (americká společnost, která provozuje první soukromou vesmírnou stanici – pozn. red.) a jsme připraveni zhodnotit i nabídky jiných společností.

Může to být i společnost SpaceX miliardáře Elona Muska?

S ní jsme zatím nejednali. Ale může to být teoreticky i SpaceX nebo Blue Origin.

Když zůstaneme u vaší úterní schůzky: co dalšího zajímalo pana prezidenta?

Ptal se, jak ovlivnily změny v zákoně o urychlení strategicky významné infrastruktury proces povolování. Máme jasná data, že dochází k urychlení staveb. V principu jde o sloučení územního rozhodování a stavebního řízení, čímž odpadnou například opakovaná odvolání, která projekty prodlužují. Dobrým příkladem je nová část Pražského okruhu vedoucí mezi dálnicí D1 a Běchovicemi, která má pravomocné stavební povolení a nyní soutěžíme zhotovitele. Věřím, že podobně rychle se podaří urychlit přímo související stavbu, přeložku silnice I/12, která propojí tuto východní část okruhu metropole s Úvaly a dalšími dopravně přetíženými obcemi, které na její trase leží.

Můžou do přípravy silnic a dalších dopravních staveb zasáhnout současné problémy stavebního řízení?

V polovině září se chystáme na povolení záměru modernizace železniční trati mezi Plzní, Stodem a Domažlicemi. Tam by případná nefunkčnost systému mohla řízení prodloužit.

Zmínil jste jihovýchodní část Pražského okruhu, kterou chcete začít stavět ještě letos. Ale ten díl, který má vést severem Prahy, přes Suchdol či Ruzyni, nabral hodně velké zpoždění. Jak jste na tom?

Absolvoval jsem hodně jednání se zástupci tamních radnic i občanů o úpravách trasy tohoto projektu. V letošním roce bychom měli získat stanoviska EIA o vlivu stavby na životní prostředí, to je v této záležitosti výrazný milník. Na něj okamžitě naváže zpracování projektové dokumentace. U Suchdola například oddálíme mimoúrovňové křižovatky od intravilánu městské části. Jsme připraveni přeprojektovat podobu přivaděče Rybářka a jeho napojení na hlavní trasu.

Kdy se může severní část okruhu Prahy začít stavět? Máte časovou představu?

Některé kroky děláme souběžně. Nyní vzniká studie proveditelnosti PPP projektu (společný projekt státu a soukromého sektoru. Stavbu primárně hradí firmy a stát ji podle předem daných podmínek splácí – pozn. red.). Až budeme mít stanovisko EIA, okamžitě rozběhneme projektování a inženýring, příští rok začne výkup pozemků potřebných pro stavbu. V tom roce bychom mohli podat i žádost o povolení záměru: to by znamenalo, že jej v roce 2026 budeme moct získat, souběžně by probíhal výběr koncesionáře. Pokud by vše šlo bez problému, mohli bychom začít stavět o rok později.

Další zakletou českou dálnicí je středočeská část D3, kde se nejvíce řešily dopady na životní prostředí. Jak je daleko?

Letos bychom měli získat územní rozhodnutí, i zde hledáme řešení pro PPP projekt. U velké části tamních radnic jsme zaznamenali změnu postoje, bavíme se o detailech řešení. Konkrétní trasu dálnice už nám potvrdil Ústavní soud.

Do třetice problémová silnice: nová komunikace, která má vést Českým rájem pod ikonickým hradem Trosky a propojit Jičín s Turnovem, budí velké emoce. Před časem získala ekologické „razítko“ EIA.

Jde v podstatě o přeložku stávající přetížené silnice. Chceme v tomto území dosáhnout většinového souhlasu, i když je mi jasné, že vždy bude někdo, kdo s trasováním nebude spokojený. Současné řešení nám po mnoha letech debat vyšlo jako nejpřijatelnější.

Nová trasa je projektovaná na to, že po ní projede přes 40 tisíc aut denně, místní se bojí, že přiláká tranzitní dopravu. Co vy na to?

Jenže tranzit v té oblasti už fakticky je. Několik věcných argumentů: v příštím roce se má začít stavět přeložka silnice I/16 mezi Kosmonosy a Martinovicemi, což je bližší propojení do Jičína, které má odvést část tranzitu od Mimoně a České Lípy směrem na Špindlerův Mlýn. I díky tomu nová trasa Českým rájem na sebe nesvede tak velké objemy tranzitní dopravy.

Jak jste daleko s přípravou úseku nové části dálnice D3, kde bude možné nově jezdit až 150 kilometrů v hodině?

Jak jsem slíbil, chtěli bychom záměr dotáhnout do konce roku. Která část D3 to bude, ještě zpřesňujeme. Zároveň řešíme, zda tam bude nutně potřeba instalovat proměnné dopravní značení, abychom na něj zbytečně nevynakládali velké sumy peněz. Vyhodnotíme si odezvu a efekt tohoto opatření, pak budeme uvažovat i o dalších úsecích. Typově jsme zmínili nové úseky dálnic, tedy například D11, moravskou část D1.

Dopravní experti, které Lidové noviny v minulosti k tématu oslovily, záměr kritizovali. Že za cenu malé časové úspory přinese spíše rizika: vzhledem ke stáří vozového parku, chování řidičů i plynulosti provozu. To zní přesvědčivě, ne?

U plynulosti dopravy změna nehrozí, část vozidel jezdí po dálnicích objektivně více než 130 km/h. I tato realita nás vede k úpravě pravidel. Ano, průměrné stáří aut u nás je vyšší než jinde, ale mezi vozidly, která jezdí pravidelně, je více moderních aut.

(Autor: Michal Pavec)