Anebo možná Babiš nemá telefon na svou ministryni, protože jinak už by jí přece poslal esemesku, že rozpočet plánovaný na rok 2019, rok dalšího předpokládaného růstu ekonomiky, prostě nemůže skončit se schodkem 40 miliard korun. A že z firmy, kde management naplánuje takovou ztrátu, se v holdingu vyhazuje nikoli vrátnicí, ale oknem.

 

Ale vážně: Česká republika v loňském roce samozřejmě neměla přebytek státního rozpočtu, měla naopak více než šestimiliardový schodek. Taková maličkost ale nemůže zabránit Andreji Babišovi ve vychloubání se pravým opakem pravdy. Naposledy se mu to stalo v pátek na setkání Svazu měst a obcí na Pražském hradě, kde skutečně zcela vážně tvrdil, že český státní rozpočet byl vloni v plusu. (Za zmínku stojí také další perlička z téhož projevu, totiž Babišovo snad až freudovské přeřeknutí o potřebě bojovat proti demokracii!).

 

Problém loňského výsledku hospodaření státu ovšem zdaleka není jen v tom, že státní rozpočet skončil v mínusu. Podrobný pohled na čísla přináší čtenáři další zklamání. Například Nejvyšší kontrolní úřad ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za minulý rok upozornil, že kapitálové výdaje – jinak řečeno investice – v rámci státního rozpočtu v roce 2017 dosáhly 81,75 miliardy korun, což bylo nejméně za posledních 12 let! V přepočtu na procenta to znamená, že investice tvořily pouhých 6,8 % z celkových výdajů státního rozpočtu.

 

NKÚ přitom vypočítává, že třeba během poslední ekonomické recese tento podíl dosáhl více než 10 % – 11,4 procent v roce 2009, 11,3 procent v roce 2010 a 10,3 procent v roce 2011. Ano, to jsou ty Babišem tolik kritizované roky, kdy se chystal do politiky a stále dokola mluvil o Matrixu, Palermu, o neschopných politicích a zemi plné korupce, která nevybírá daně a neinvestuje do budoucnosti. A jak bude líp.

 

Jen pro dokreslení situace stačí připomenout, co také plyne ze zmíněného stanoviska NKÚ ke státnímu rozpočtu: územní samosprávné celky, tedy obce a kraje, v souhrnu v loňském roce skončily v přebytku 31 miliard korun. Z toho sice 7,5 miliardy činí rozpočtový přebytek Prahy, který není způsoben zodpovědným hospodařením, ale stejnou neschopností investovat, jakou hnutí ANO předvádí na celostátní úrovni. I tak ale obce ukazují, že je možné hospodařit s rozmyslem, a dávají k úvaze, že by Alena Schillerová měla pro dobré rady chodit spíš do měst a obcí než do průhonické Sokolovny.