Celý rozhovor s Martinem Kupkou si můžete poslechnout na ČRo Plus.

Kupka chce důsledně kontrolovat dodržování termínů a při jednáních se samosprávami hledat rozumná řešení, aby stavby co nejméně negativně zasáhly do života lidí i krajiny.

Jinak je prý také třeba jednat s odpůrci staveb, z nichž někteří mají dobré důvody, zároveň ale v Česku podle Martina Kupky existují i profesionální oponenti některých staveb, kterým nelze nikdy vyhovět. „To je potřeba rozlišovat a postupovat tak, aby byla vůči prostředí ohleduplná, ale zároveň se postavila,“ podotýká.

K hlavním prioritám ministerstva dopravy patří dostavby severní části pražského okruhu a dálnice D35 spojující Hradec Králové a Olomouc.

„Myslím, že je možné je opravdu dokončit v horizontu šesti sedmi let,“ soudí Kupka, bude prý ale třeba důsledně sledovat a kontrolovat průběh staveb. A prověřuje se také možnost stavět části dálnice D35 formou PPP projektu.

K dalším prioritám rezortu patří dokončení D1 u Přerova a dostavba D11 k polským hranicím. „Vedle toho jsou tam další stavby, které stojí třeba na druhé příčce, ale velmi vysoko. Protože když se podíváte na mapu dálnic celé Evropy, tak tam bohužel Česko pořád svítí jako bílé místo,“ zdůrazňuje ministr.

Vysokorychlostní budoucnost

Zároveň chce Kupka zahájit debatu o možném zdražení dálniční známky, jejíž cena se v posledních deseti letech neměnila. Mezitím se ale například podařilo zlepšit spojení mezi Prahou a Brnem a stát hodlá dálniční síť dále rozvíjet. Ministr také nevylučuje, že by cena dálniční známky byla navázána na inflaci, případně na rozšiřování dálniční sítě.

Na některých úsecích by se také v budoucnu mohlo jezdit až 150 kilometrů v hodině, pokud bude dobrá viditelnost a nízký provoz. Rychlost by přitom mohly upravovat moderní telematická zařízení a proměnné dopravní značky.

„Ve všech státech statistiky ukazují, že na dálnicích se odehrává nejmenší počet nehod. A v Německu, kde dokonce není ten rychlostní limit, je procento nehodovosti ještě nižší než v České republice,“ upozorňuje Martin Kupka.

Chce rovněž začít s přípravou zákona o vysokorychlostních tratích. „Pokud chceme zůstat v rodině rozvinutých evropských států, musíme postavit vysokorychlostní trati a ten zákon k tomu budeme potřebovat,“ zdůrazňuje s tím, že novelizovat je třeba i zákon o liniových stavbách.

První vysokorychlostní trať by prý mohla v Česku vést od ve směru od Drážďan přes Ústí nad Labem, Prahu, Vysočinu a Brno až na Vídeň. A zlepšit by se mělo i nyní přetížené spojení Brna a Ostravy.