Martin Kupka:
Vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, dovolím si obrátit se na vás s dotazem ohledně chystaného projektu vysokorychlostní trati Praha – Drážďany. Zaznamenal jsem opakovaně prohlášení premiéra ohledně jasné priority směřující právě do výstavby vysokorychlostních tratí. Zároveň jsem ale zaznamenal, že původní odhad realizace projektu se posouvá z roku 2030 na rok 2035.

Chtěl jsem se tedy zeptat na to, jaká je vaše reálná představa či plán, kdy by mohlo dojít k realizaci tohoto projektu. Chtěl jsem se zároveň zeptat, jak se vyvíjí ona příprava, protože jsem měl možnost zaznamenat už základní zjišťovací studie, které v některých případech, některých variantách vystupovaly významně z koridoru chráněného územními plány, a to jak velkých územních celků Prahy a Středočeského kraje, tak z územních plánů jednotlivých měst a obcí. A zároveň jsem se tedy chtěl zeptat, jak plánujete v případě reálné přípravy tohoto projektu komunikaci s jednotlivými samosprávami, protože železnice je nepochybně ekologicky nejšetrnější způsob dopravy, nicméně při současné praxi bránění zejména jakémukoliv projektu bude komunikace se samosprávami nepochybně významnou podmínkou toho, aby se projekt v dohledné době vůbec realizoval.

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík:
Děkuji za slovo. Vážený pane poslanče, vámi zmiňovaná vysokorychlostní trať je v úseku Praha – Lovosice součástí hlavní TNT sítě pro osobní dopravu. Pro vysokorychlostní trať probíhá zpracování studie proveditelnosti s předpokladem jejího dokončení v první polovině roku 2019, to znamená, měla by být dokončena do konce června letošního roku. Současně jsou úseky Praha – Lovosice, Litoměřice a Ústí nad Labem – státní hranice se Spolkovou republikou Německo zařazeny mezi pilotní úseky se zrychleným režimem projektové přípravy, tedy s možností přípravy dokumentace pro územní rozhodnutí před schválením studie proveditelnosti. Zaústění pilotního úseku v Praze je navrženo do stanice Praha-Vysočany s následným vedením letňanským tunelem. Tento postup je vyvolán vedením v souladu se zásadami územního rozvoje v Praze a Středočeském kraji a intenzivní spoluprací mezi českou a německou stranou v přeshraničním úseku.

Předběžné investiční náklady české strany projektu včetně odbočující trati do Loun a Mostu jsou přibližně 137 mld. korun. Dle současného stavu projektové přípravy lze předpokládat zahájení realizace pilotního úseku v roce 2028 s ohledem na potřebu dokončení hlavní TNT sítě do konce roku 2030. Zahájení realizace přeshraničního úseku Ústí nad Labem – Drážďany s přeshraničním krušnohorským úpatním tunelem je předpokládáno rovněž do roku 2030, a to v návaznosti na spolupráci s německou stranou. Vzhledem k dlouhému tunelovému úseku – tunel délky asi přibližně 26 km – je předpokládáno zahájení provozu tohoto úseku v roce 2037. Termín realizace úseku Lovosice – Litoměřice – Ústí nad Labem bude pak upřesněn v návaznosti na výsledky studie proveditelnosti. Rovněž bude v návaznosti na dokončení studie proveditelnosti upřesněn termín realizace odbočující trati do Loun a Mostu, která je také součástí zpracovávané předmětné studie proveditelnosti.

V případě vysokorychlostní trati probíhá intenzivní spolupráce mezi zástupci české strany, Ministerstvem dopravy, Správou železniční dopravní cesty, Státním fondem dopravní infrastruktury, a z německé strany saským zemským ministerstvem práce, hospodářství a dopravy a tak dále. V rámci přeshraničního úpatního tunelu je řešen společný proces přípravy s předpokládaným dělením nákladů v poměru 57:43, to je 43 % nákladů na české straně. Probíhají současně dílčí upřesnění pro řešení mezistátní smlouvy. Intenzivní spolupráce na přípravě tunelových úseků probíhá rovněž s geologickou službou obou zúčastněných zemí v zájmu řešení průchodu přes Krušné hory i České středohoří v geologicky příznivých podmínkách.

Cílové parametry vysokorychlostní trati budou umožňovat obsluhu relace Praha – Ústí nad Labem do třiceti minut a Praha – Drážďany do šedesáti minut. Realizace vysokorychlostní tratě tak přispěje k výraznému zlepšení dostupnosti Ústeckého kraje a umožní tak jeho další rozvoj.

Martin Kupka:
Chci jenom připomenout tu část otázky, která se týkala spolupráce se samosprávami na přípravě samotného projektu, a rád bych ještě doplnil otázku, která se týká případného doplnění odboček pro lepší zajištění příměstské pražské dopravy, tedy regionálních odboček, které by významně zjednodušily dopravu v okolí hlavního města Prahy.

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík:
Děkuji. Z mého pohledu je samozřejmostí, aby státní správa, potažmo Ministerstvo dopravy, Správa železniční dopravní cesty komunikovaly s územními samosprávnými celky, tudíž až budu mít jednání s kolegy z podřízených organizací, teď konkrétně zítra se SFDI, tak požádám, aby intenzivně komunikovali se samosprávami, a následně požádám Správu železniční cesty a rezort Ministerstva dopravy jako celek.