HN: Maximální pozornost věnujeme dobudování základní dálniční sítě, ale i modernizaci a přípravě vysokorychlostních tratí
7. února 2023, iHNed.cz
Ministra dopravy Martina Kupku (ODS) čeká v příštích měsících důležité vyjednávání v Bruselu ohledně budoucnosti českého automobilového průmyslu. Na domácí automobilky a na ně navázané firmy se řítí hrozba jménem Euro 7. Nová emisní norma od evropských komisařů by mohla zastavit výrobu malých aut se spalovacími motory dříve, než přijde jejich ohlášený konec v roce 2035. Odnesla by to například Fabia od Škody. „Je to velké riziko, naše vláda představenou podobu normy zásadně odmítá,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny ministr dopravy Martin Kupka. Zmíněný rok ale nemusí být pro konvenční motory konečnou. Český autoland může spasit vývoj a investice do syntetických paliv, což ministerstvo pozorně sleduje. Martin Kupka také naznačil, kdy se bude jezdit po dálnici D3 do Rakouska nebo kdy se otevřou další části Pražského okruhu.
Jak jste zatím spokojený s výstavbou dálnic?
Zatím jsem. Míříme k tomu, co jsem slíbil při nástupu na ministerstvo, tedy ke 200 kilometrům za čtyři roky vlády. Letos zahájíme stavbu nových úseků na dálnici D6 na Karlovy Vary, chceme zahájit stavbu části D11 mezi Trutnovem a polskou hranicí. Do obrátek se dostane i D1 u Přerova a spustíme čtyři úseky na D35 (dálnice má propojit Hradec Králové a Olomouc a ulevit D1 – pozn. red.), což je velmi důležitá zpráva. Letos to bude celkem kolem 15 kilometrů samotných dálnic.
Předchozí vláda měla plán, jak vystavět druhou fázi dálniční sítě a propojit mezi sebou kraje. Máte ho také?
Aktuálnější a klíčové pro nás zatím je dokončit stěžejní dálniční síť. Do poloviny roku chceme přijít s výhledem investic v dopravě na deset let, který ale bude opřený o možnosti financování. Abychom nemuseli čelit praxi minulých let, kdy se schvalovaly iluzorní a nesmyslné střednědobé výhledy. Neodpovídaly tomu, co a za kolik se bude stavět. To se změní. Kdybychom předchozí plán měli brát za bernou minci, tak na letošek máme v rozpočtu pro investice místo 150,9 miliardy o třetinu méně. Budeme se ale muset vypořádat a smířit s nedostatkem peněz. I proto chceme jít různými cestami, kromě národních zdrojů také financováním PPP (spolufinancování soukromým sektorem – pozn. red.), které rozšíříme i na železnice, nebo také cestou úvěrů od Evropské investiční banky. Například Polsko patří mezi nejvýznamnější konzumenty takovýchto peněz.
Celý rozhovor čtěte na serveru iHNed.cz nebo v Hospodářských novinách.