Jaká je vaše reakce na protesty?

Protesty vnímám samozřejmě jako vážnou věc. Na druhou stranu, s odbory intenzivně jednáme. Jen na ministerstvu dopravy se poslední jednání uskutečnilo minulý týden. Hledáme řešení na vážné problémy.

Česká republika nutně potřebuje zajistit udržitelné financování služeb, školství či zdravotnictví a při současných podmínkách prostě nezbývá než hledat řešení. Našli jsme jej v podobě konsolidačního balíčku, i o něm jsme s odbory mluvili a i ve finálním konsolidačním balíčku se odrazily požadavky odborů.

Mluvíte o udržitelném financování, ale odbory chtějí poukázat i na situaci konkrétně školních psychologů, hospodářů, uklízeček a také kuchařek. Popsala to například kuchařka Martina Bezděková z jedné školní jídelny v České Lípě: „Podmínky jsou drastické, je to hrozná dřina za žádné peníze. Nevím, jestli vám pomůže, když vám řeknu, že tady pracuji 27 let a nemám ani 20 tisíc čistého.“ Pane ministře, co byste teď vzkázal právě nepedagogickým zaměstnancům škol?

Je to věc, kterou určitě řešit musíme. V minulém roce i nepedagogickým pracovníkům ve školství stouply tarifní mzdy o deset procent.

Zároveň pro další období musíme hledat řešení, ale musí se nalézt nejenom v přidání finančních prostředků. To se děje. Rozpočet školství bude i v příštím roce růst oproti letošku. Budou to navíc čtyři miliardy, které už v rozpočtu přímo figurují, a další čtyři miliardy budeme do oblasti školství přidávat.

Ale musí to s sebou zároveň nést i významnější změny, protože jen za posledních pět let přibylo ve školství 40 tisíc pracovníků. To je nárůst o nějakých 15 procent žáků, ale přibylo jich jenom sedm procent.

Je zřejmé, že bude muset dojít ke změnám, které nesmějí ohrozit kvalitu vzdělávání. Proto i ty zmíněné PHmaxy… Když ministr školství v minulém týdnu hovořil s řediteli škol, tak vysvětloval, že to ve výsledku opravdu nebude znamenat žádné ohrožení kvality vzdělávání, že ty přesuny budou v řádu stovek oproti 70 tisícům úvazků.

I tohle bude v následujících týdnech důležité, protože je jasné, že je před námi celá řada úkolů i v oblasti informování, aby se nešířily zbytečné obavy, ale aby bylo možné přesně vysvětlit, co školství i ostatní oblasti čeká.

Promiňte, pane ministře, ale nešlo tohle vysvětlovat dřív? Srozumitelně a všem?

To jsme dělali. Ale platí, že jen informací a setkání na úrovni vlády, na úrovni odboru, k tomu, aby předávání informací bylo úspěšné, nestačí. I na druhé straně musí být vůle přijmout i to, co není úplně jednoduché, i to, co není úplně populární.

Nemůžeme podlehnout populismu a za daných okolností říct, že nám je jedno, jak se bude zadlužovat Česká republika. Protože kdybychom měli přistoupit na to, že se všem rozdá ještě více peněz, tak to ve výsledku bude znamenat, že i v dalších letech vlivem špatného ekonomického vývoje budou klesat reálné mzdy a celá Česká republika bude řešit ještě závažnější problémy.

Naše vláda v tomto směru opravdu musela udělat kroky, které jsou nepopulární. I v dalších týdnech budeme ještě přesněji vysvětlovat, k čemu to vede, proč to musíme udělat, že to nemá jiné řešení. Ale ve výsledku, ať už ve zdravotnictví nebo ve školství, to nebude znamenat ohrožení kvality ani vzdělávání, ani zdravotnictví.

Denisa Hejlová, vedoucí centra pro strategickou komunikaci na Univerzitě Karlovy, v podcastu Vinohradská 12 říká, že vaše vláda nastavila vysoká očekávání, protože říkala, že bude sociálním státem, a nyní očekávání neplní. Vidí problém právě v komunikaci, k čemuž se znovu vracíme. Podle ní v kabinetu chybí třeba jednotný postoj. Změníte něco? Vyvodí vláda po pondělní stávce i v tomto nějaké důsledky?

Samozřejmě, že každý je kritizovatelný. Vláda je také terčem kritiky, v některých směrech oprávněně.

Když slyším kritiku, že nejsme sociálním státem, vezměte si, že jsme jen v minulém roce s ohledem na dramatický růst energií zajistili 110 miliard korun na to, abychom pomohli jak domácnostem, tak firmám. Zároveň jsme spustili rozsáhlý program i adresné pomoci domácnostem, kde vlivem dalšího nárůstu všech nákladů lidé čelili složitým situacím. Toto jsou pro nás konkrétní kroky do budoucna.

Zároveň to znamená ještě přesněji vysvětlovat, co je nepopulární a co nikdo nechce slyšet. Troufnu si tvrdit, že když se podívám zpětně k vládám v předchozích letech, tak jednota v postoji vlády je pořád hodně pevná a že všichni ministři i v reakci na aktuální dění vystupují podobně a snaží se vysvětlovat, oč tu běží.

Opravdu není možné říct, že všechny oblasti bude možné zajistit ještě větším balíkem peněz. To možné nebude a musíme hledat to, jak zajistit, že se ekonomika bude zlepšovat a že uspoříme peníze na straně státu, ale klíčové věci zajistíme. A k tomu všemu ještě pořád investujeme.

(Autor: Petr Král)

Rozhovor vyšel na iRozhlas.cz.