Celý rozhovor s Martinem Kupkou můžete zhlédnout na ČRo.

Jak se pětikoalice postaví ke Green Dealu? Chce jako celek iniciovat zmírnění Zelené dohody, anebo můžeme v tomto směru očekávat aktivity jen jednotlivých stran?

Postup v mnoha směrech je realistický. Ve vztahu k energetice se v posledním období podařilo zvládnout, že jsme důležitým partnerem v rámci projaderné skupiny. Ta dokázala zajistit, abychom z hlediska přijatelnosti jaderného zdroje uspěli. Velkou část energie tak bude možné dodávat u nás prostřednictvím jaderných zdrojů.

Stejně tak byl náš úspěch, aby norma Euro 7 byla významně realističtější a aby se zásadně změnila oproti prvotnímu návrhu, který by znamenal ohrožení konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu. Znamenal by rovněž menší dostupnost nejlacinějších vozidel.

V podobné politice chceme pokračovat. Nesmíme dospět k tomu, že v zájmu ideologie se dobereme stavu, kdy nebudeme schopni konkurence ve světě. To nás může ve výsledku významně oslabit i v tom směru, abychom dokázali přinášet technologie, které jsou vůči životnímu prostředí významně šetrnější.

V rámci Green Dealu jsme se spolu s ostatními zeměmi EU zavázaly, že od roku 2035 budou všechna nová auta povinně bez emisní, tedy de facto skončí výroba vozů se spalovacími motory. Je z vašeho hlediska tento závazek splnitelný?

S tím závazkem jsem nikdy nesouhlasil, pokládám ho totiž za zbytečný. Má to určovat technologie, její dostupnost a kvalita – co si lidé zvolí a co jim bude sloužit jako dopravní prostředek. Výrobci vozidel jsou nachystaní, aby dokázaly zajistit výrobu efektivních vozidel bez negativních dopadů na životní prostředí. Dokonce i před rokem 2035.

Česká stopa v závazku říká, že v roce 2026 musí Evropská komise znovu vyhodnotit, zda toto opatření je opravdu dosažitelné. Jedna z významných věcí v celé dohodě je také výluka pro takzvaná syntetická paliva.

To byla společná iniciativa s Německem, kdy jsme řekli, že i z hlediska technologické neutrality si nechceme hrát na to, že víme všechno, co bude za 20 let.

Nechme technologický pokrok, ať ukáže, kam se můžeme dostat i v oblasti syntetických paliv. Je možné, aby současná auta spalovala syntetická paliva, která mají neutrální dopad právě na produkci skleníkových plynů.

V Česku sice stoupl zájem o elektroauta, ale celkově se u nás auta s elektrickým pohonem prodávají zatím málo. V sousední Německu nebo Rakousku tvoří téměř pětinu trhu s novými auty, u nás jenom kolem tří procent. Chcete jako ministr trh s elektroauty u nás povzbudit?

Domnívám, že odpovědnost vlády je na straně vytvoření infrastrukturních podmínek. Nesmí se stát, aby dopravní dobíjecí infrastruktura limitovala možnosti motoristů. Nejde totiž jenom o ty, kteří využívají a budou využívat elektrická auta v Česku, ale i o ty, kteří budou přes Česko projíždět.

Nejsme na tom úplně špatně, ale je jasné, že musíme vytvořit dostatečnou síť dobíjecích bodů. To vnímám jako největší závazek.

Proto jsme už v tomto měsíci uvolnili další výzvy k čerpání prostředků pro vybudování těchto hubů, které mají vyrůst podél hlavních sítí TEN-T napříč celou Evropou tak, aby každých 60 kilometrů byla masivní dobíjecí stanice.

Do kdy?

První limit je rok 2025, kdy by to měly být huby s výkonem zhruba 1,4 MW. Další výrazný krok dopředu je rok 2030. Podstatné je, že tam už motoristé najdou nejméně devět samotných přípojných míst. To je z hlediska vývoje podstatná věc.

Ve státech, kde je elektromobilita rozvinutější, se ukazuje, že velký objem toho dobíjení se odehrává přes noc doma. A potom přes den v práci, kam lidé dojedou. Jenom 20 procent dobíjení se odehrává v síti. I toto je potřeba vnímat.

Není chyba, že se v Česku elektromobilita finančně téměř nepodporuje, kromě bezplatných dálničních známek a výhod při parkování?

V loňském roce výrobce elektrických vozidel ze Spojených států amerických snížil cenu zhruba o 20 procent. V tom rozmezí by se ale přibližně pohybovala podpora ze strany Česka nebo evropských fondů.

Jedním rozhodnutím byl výrobce schopen dosáhnout podobného efektu. Tím pádem máme možnost využít tyto peníze k budování infrastruktury.

Je potřeba také vnímat, že každá dotace deformuje trh a přispívá k tomu, že se dál drží ceny elektrických vozidel vysoko. Jsem toho přesvědčení, že česká vláda má investovat do infrastruktury.