Celý rozhovor s Martinem Kupkou si můžete poslechnout na ČRo Plus.

Ministr dopravy Martin Kupka z ODS prosazuje novelu tzv. silničního zákona a s ní spojenou změnu bodového systému. Nyní chybí už jen podpis prezidenta.

„Návrh se setkal s poměrně pozitivní odezvou v Poslanecké sněmovně. Koneckonců on vzešel z rozsáhlé debaty s odbornou veřejností a troufnu si tvrdit, že má reálnou ambici opravdu snížit počet nehod na českých silnicích a měnit postupně chování řidičů. Kromě změny bodového systému přináší také nové prvky zaměřující se na nejrizikovější skupinu řidičů, tedy těch, kteří začínají,“ říká Martin Kupka.

Významný je ovšem bodový systém, který se od ledna změní. Hlavním cílem je ho zjednodušit. „V tuto chvíli budou už přestupky řazené jen do tří kategorií. Ty nejzávažnější za šest bodů, středně závažné za čtyři body a nejméně závažné za dva,“ vysvětluje Martin Kupka, proč dochází ke snížení bodového postihu u některých přestupků ze sedmi na šest bodů.

„Součet vyjde ve výsledku stejně. U některých zase přidáváme ze současných čtyř na pět. A v okamžiku, kdy se setkají dva nejzávažnější přestupky, stejně jako v tom současném režimu, tak se řidič tzv. vyboduje. Není to rozhodně měkčí systém. Je přímočařejší, protože bude platit jasné pravidlo dvakrát a dost u nejzávažnějších přestupků a třikrát a dost u středně závažných,“ popisuje Kupka s tím, že dojde i ke zpřísnění finančních sankcí.

Pokuty ve výši jednoho příjmu?

Například ve skandinávských zemích nebo Británii existuje systém, kde se výše pokuty vyměřuje podle příjmu. Člověk tam tak může dostat za vysokou rychlost pokutu ve výši poloviny svého příjmu nebo celého příjmu. To znamená, že pokud bere 30 tisíc měsíčně, přišel by o 30 tisíc. Takové nařízení by ale Kupka nepodpořil.

„Ono by to ve výsledku nemuselo vést ke spravedlivějšímu systému. Navíc by s tím byla spojená komplikace, jak takovou sankci určit na místě, protože to, na co se zaměřujeme, je postih na místě. Ten dlouhodobě vychází jako nejefektivnější – automatický mechanismus vybodování je totiž daleko přímočařejší. Každá sankce má mít navíc výchovný efekt, má být přiměřená, odpovídat v tomto případě zejména závažnosti toho přestupku,“ míní Kupka.

Kontrola na silnících je ale omezená nedostatkem policistů. Podle Kupky je proto na prvním místě důležité, aby policisté byli tam, kde je riziko nejvyšší, a to například v oblasti škol, ve veřejných místech, kde se lidé scházejí, apod.

„Co je podstatný krok v té vymahatelnosti, tak nový návrh zákona opravdu velmi důsledně sleduje to, aby největší postih byl vždy spojen s tím přestupkem, který má největší míru rizika, je nejnebezpečnější a záleží nám na tom, aby toto, podle mého soudu, správné pojetí zákona, se i co do informací rozšířilo mezi lidi,“ říká Martin Kupka.

Nutnost dalšího zadlužení

Podle Kupky bude Česko potřebovat do roku 2050 přes pět bilionů korun na rozvoj dopravní infrastruktury. Státní fond dopravní infrastruktury bude potřebovat 182 miliard ročně. Získat takové finance je, jak uvádí, úkol naší vlády.

„Pokud máme v dohledné době splatit náš historický infrastrukturní dluh, dostavět dálnice, které scházejí pro spojení zejména se sousedními státy, tak k tomu opravdu budeme muset zajistit větší objem investic. A to jakákoliv vláda, ať už bude levicová, pravicová, nebo středová. Podstatné ale je, aby současná vláda připravila možnosti, které budoucí vlády využijí,“ uvádí Martin Kupka.

Vláda souhlasila s přijetím úvěru od Evropské investiční banky ve výši miliardy eur. Bez té půjčky by nešlo naplnit letošní rozpočet státního fondu. „Platí, že tam, kde se neinvestuje do dopravní infrastruktury, se velmi obtížně startuje ekonomika. A my jsme v horší situace o to, že pokud nebudeme schopni splatit náš historický dluh, tak nebudeme konkurenceschopní,“ míní ministr Kupka.

Česko tak bude muset zvýšit svůj ekonomický dluh, aby vyrovnalo svůj vnitřní dluh. Podle Kupky je navíc lepší varianta zadlužení než navýšení daní, které, jak říká, by stejně nestačilo.

„Příjmy z daní nestačí na to, abychom zároveň pokryli všechny mandatorní výdaje, všechny běžné náklady státu. Teď vláda dělá podstatné kroky k tomu, aby dokázala zajistit udržitelné financování všech veřejných služeb a zároveň mohla investovat. A v okamžiku, kdy nebude dost peněz na investice, tak nebudeme mít šanci vůbec obstát v konkurenčním souboji s okolními státy,“ dodává Martin Kupka.