Co dělá Babiš, by jiného politika dávno zabilo. Možná to vejde do dějin jako Čapnelismus

18. dubna 2019, Čtidoma.cz

Občanská demokratická strana se snaží získat pozice, na které byla dlouho zvyklá. Jenže vracet se zpět na vrchol a bojovat o ztracenou důvěru voličů je hodně těžká práce. Pomoci mají lidé, jako je současný místopředseda strany Martin Kupka. Je tím správným „koněm“? Jaký je jeho názor na vyloučení Václava Klause ml., Evropskou unii, hejtmanku Středočeského kraje a co přirovnává k anomálii vody?

Pane Kupko, vy jste poměrně pilný politik, alespoň co se týká funkcí. Místopředseda ODS, středočeský zastupitel, poslanec, starosta. Jak všechno stíháte?

Pokud jde o starostování, jsem neuvolněný. Krajské zastupitelstvo se snažím stíhat, jak jen to jde, i když je pravda, že v poslední době mě zaměstnává docela hodně. A do Poslanecké sněmovny se snažím přinášet to, co znám ze starostování. Nemám rád, když za mnou nejsou vidět konkrétní výsledky. To se sice ve sněmovně v opozici realizuje poměrně obtížně, ale přinášíme konkrétní užitečné návrhy a změny zákonů…

Měl byste nějakou konkrétní změnu, která je pro občany pozitivní?

Podařilo se nám prosadit zákon o právu občanů na digitální službu, který jsem hodně tlačil. Tedy, zatím je pouze předložen, ale vzhledem k tomu, že se pod jeho návrh podepsalo 137 poslanců napříč politickým spektrem, tak to beru za hotovou věc. Lidé by už neměli být obětí nezvládnutelného počtu povinností, ale stát by je měl začít vnímat jako klienty, kterým má sloužit a umožnit jim elektronickou komunikaci z pohodlí domova. Zároveň říkáme, že kdo se státem nechce mluvit digitálně, protože se třeba pro mobil nebo internet nenarodil, musí mít šanci přijít za úředníkem a řešit problémy přímo na místě.

Co dál se vám podařilo prosadit?

Mohu zmínit třeba takovou milou „vychytávku“. Drobnou změnou zákona se mi podařilo prosadit, že když máte auto a zároveň datovou schránku, ať už jako občan nebo jako podnikatel či firma, tak vám do ní registr vozidel pošle informaci, že vám za dva měsíce končí technická kontrola. Já bohužel patřím mezi ty, kteří na tohle často zapomínají. Nedávno mne na to upozornil až policista. Teď bude jednoduchá cesta, jak problémům s propadlou technickou předcházet.

Mohou být dalším krokem elektronické volby?

Já se musím přiznat, že pro mě je hrozně důležité jít přímo do volební místnosti. Zvednout se a účastnit se toho aktu. Nechci, aby to znělo pateticky, ale já vnímám volby jako svátek a příležitost projevit, co si myslím a jak chci spravovat danou obec nebo zemi. Jít za plentu, vhodit obálku do urny, setkat se s dalšími lidmi je dle mého názoru nenahraditelné. Nedovedu si představit, že by to bylo jinak.

Tomu rozumím, ale co krajané žijící v zahraničí?

Jistě, tady vnímám korespondenční volbu jako ideální řešení. Austrálie, Amerika, jasně, to je bez debat. Ale u nás? Proč? Hustota volebních místností je tu značná. Na druhou stranu spousta agend by se dala se státem řešit elektronicky, tam jsem jednoznačně pro zjednodušení.. Umím si představit řadu věcí, které vyřeším v klidu z domova a neobtěžuji se cestou na úřad. Volby jsou ale pro mě něco jiného.

Co říkáte jako středočeský zastupitel na humbuk kolem extérních smluv? Hejtmanství není schopno vysvětlit, komu vyplácelo peníze, za co…

Současná koalice si tím hrozně ubližuje. Místo toho, aby jasně řekli, co a jak, tak mlží a jsou tajemní. Dalším příkladem je audit na Krajské správě a údržby silnic. Napřed ho vůbec nechtěli zveřejnit, pak ukázali cosi začerněného. Vytvořilo se obrovské napětí, zbytečně. Jen se tím objevují další a další otázky, co asi skrývají. Teď pan radní Herman sáhnul po nejhloupější možné zbrani, když začal útočit na kolegy z opozice, ale i na smlouvy uzavřené v minulosti. Paradoxně ale ukázal na ty, které jsou dávno veřejné, byly podrobeny veřejné debatě, příkladem za všechny je Královský průvod. Najednou se začalo řešit, co tato kulturní akce přinesla Středočeskému kraji i co se týká turismu. Spojení s Karlem IV. je obrovsky silná značka. Tam jsme mířili, když jsme chtěli ve středních Čechách založit novou tradici. Díky tomu vznikla i kopie říšské koruny, kterou napřed bývalý hejtman David Rath kritizoval a pak se jí chlubil, kde jen mohl. I v tomhle světle je úplně směšné, jak se současná koalice snaží znectít akci, která k nám přilákala tisíce tuzemských i zahraničních turistů a do našich měst a obcí přinesla peníze.

Možná bych ještě pochopil pana Ratha, který mohl závidět něco, co sám nevymyslel. Ale proč se dnes dělají tajnosti s externisty?

Na to se ptáme taky. Když jsem byl náměstkem pro zdravotnictví, také jsem využíval služby jednoho externisty, tehdejšího studenta politologie Václava Smolky. Pracoval na věcech, které jsou jasně doložitelné včetně výstupů na sociálních sítích apod. Účastnil se i jednání poradního týmu, vytvářel z nich zápisy. Jeho odměna byla do deseti tisíc měsíčně. Zavolal jsem mu, zeptal jsem se ho, jestli mohu jeho smlouvu zveřejnit, on to odsouhlasil a bylo to. Nechápu ty tajnosti, které současné vedení kraje dělá.

Můžete vy jako zastupitelé v současné době vedení kraje kontrolovat?

Nějaký efekt naše práce má, ale nejsme ti, kteří mají většinu a rozhodují. Záleží však i na mnoha jiných věcech, samozřejmě také na médiích, jak dokáží na nesrovnalosti upozorňovat a být důslední. My stále říkáme, co se nám nelíbí, co považujeme za špatné. Koalice se zlobí a svým hněvem na sebe poutá pozornost.

Jestli se nepletu, tak jste byl rok náměstkem hejtmanky Pokorné Jermanové. Můžete tak z vlastní zkušenosti říci, jaká je s ní spolupráce?

Tvrdím naprosto otevřeně, že korektní. Ona respektovala a aktivně pomáhala rozhodnutím v oblasti zdravotnictví. Protože my jsme k nim přišli v době, kdy řada v nich byla v katastrofální finanční kondici. Například kladenské zařízení mělo ztrátu téměř 200 milionů korun ročně, navíc klesal výkon. S velkými problémy se potýkala také mladoboleslavská nemocnice. Podařilo se nám v koalici najít shodu a prosadit krizová řešení. Takže jsme opravdu tvrdě pracovali, abychom nastartovali nezbytné změny. A to se také podařilo.

Krizové řízení je teď možná něco, co se dá aplikovat na ODS. Jak zpětně vidíte vyloučení pana Klause mladšího, byl to dobrý tah?

Hlavně to byl nezbytný krok. Tradiční politická strana, které záleží na programu, musí být srozumitelná. Nejde ani tak o názorovou odlišnost, za to by ODS nikoho nevyhazovala. Ale v okamžiku, kdy politik řekne ve volbách, že podpoří kandidáta jiné strany, tedy přímo svého soupeře, tak to přeci není možné. Ve fotbale by takového hráče okamžitě vypískali. V manažerské branži za to jsou okamžité padáky a obrovské sankce, když nahráváte konkurenčnímu týmu. My v ODS lidem jasně říkáme, že si uvědomujeme odpovědnost za to, kam bude dále směřovat Evropská unie a že ji chceme a musíme ovlivňovat jako členové. Dlouhodobě přicházíme s programem reforem. Náš poslanec pak nemůže říkat, že EU nenávidí a že chce odejít. To je nemyslitelné! Pan Klaus musel odejít. Ty dva hloupé výroky v týdnu před rozhodnutím o vyloučení už byly jen pověstnou poslední kapkou.

Opravdu je to jen o panu Klausovi? Co pan Zahradil, paní Udženija a další, to jsou čitelní politici?

Jakoukoli nálepku můžete dostat velice snadno. Souhlasím, musíme své názory a postoje více vysvětlovat a komunikovat, třeba i na sociálních sítích. Ale konkrétně Jana Zahradila se musím hned zastat. Když se podíváte, jak v Evropském parlamentu hlasuje, co říká jako šéf frakce Evropských reformistů a konzervativců, co dlouhodobě prosazuje, tak to třeba u nás není téma číslo jedna, ale jeho postoje jsou čitelné, jednoznačné a přesně se strefují do vážných problémů. Nabízí ale navíc konkrétní řešení. Já politiku Jana Zahradila obhajuju. Zároveň říkám ano, je třeba více vysvětlovat, co a proč děláme.

Když se tedy vrátím k panu Klausovi mladšímu, byl jeho odchod dostatečně a správně vykomunikovaný ze strany ODS? Zvládá předseda strany Petr Fiala takovou úlohu, nenudí?

Já chci dělat politiku, která je založená na věcných argumentech. Když pozoruji třeba dění v Německu, v Rakousku i jinde, a nejenom v politice, ale i ve firmách, tak se tam dostávají ke slovu opravdoví lídři. Lidé zkušení, kteří zbytečně neštěkají, ale jdou po smyslu věci a jsou schopni ji vysvětlit. Může to vypadat nudně, ale Petr Fiala není nudný.

Neříkám, že to tak je, jen to tak zkrátka vypadá při čtení některých jeho statusů na sociálních sítích…

Petr Fiala je schopen, a já se snažím o totéž, hutnou a srozumitelnou řečí postihnout jádro pudla. A říct, co si myslím a také navrhnout řešení. Je snadné rozhodit rukama a křičet, že všechno je na houby. Jasně, získáte tím pozornost. Když se půjdu postavit do dveří a budu láteřit a říkat, jak tady nic nefunguje, možná za mnou půjde víc lidí. Ovšem jen v ten okamžik. Pozítří, obrazně řečeno, to lidé prokouknou. My přeci chceme po politikovi něco jiného, než aby plakal a rozhazoval rukama. Chceme, aby tu něco udělal. Jsem přesvědčen, že tuhle politiku Petr Fiala přesně reprezentuje.

Prokouknou lidé i pana Babiše? Ten přeci dělá přesně to, co jste teď popsal, stojí ve dveřích, ukazuje na všechny kolem a křičí o zlodějích a kampaních…

Teď jste mě dostal. Ano, je to paradox. Něco jako anomálie vody, která u dna nezamrzá, přestože na povrchu je dávno ledová vrstva. Jsme svědky toho, že to, co by jiného politika dávno zabilo, celé hnutí by skončilo, tak tady s každým dalším skandálem a faulem získává na popularitě. Nerozumím tomu. Připisuji to na vrub jednak velmi kvalitnímu marketingu, a pak skutečnosti, že se máme dobře. Když se ekonomice daří, vládní koalice to má jednoduché. Jsme teď svědky něčeho neobyčejného, unikátního politického jevu, možná to vejde do dějin jako Čapnelismus.

Dokážeme ještě vůbec vnímat fakta? Ta jsou přeci v mnoha případech naprosto zřejmá, ale přesto…

Leckdo už popsal současnou dobu jako dobu postfaktickou. Fakta bohužel hrají často menší roli, než dojem. A jak Miloš Zeman, tak Andrej Babiš, umí vyvolávat dojem. Lidí, kteří jsou ochotni jít dál a pečlivě a dlouhoudobě sledovat, jestli to je tak opravdu, jestli to není navrch huj a vespod fuj, takových je přirozeně menšina. Rozumím ale tomu, že lidé mají své vlastní starosti, neživí se politikou a mají co dělat, aby uživili rodiny a zajistili jim i sobě pokud možno solidní život. Informace o světě vstřebávají jen z titulků novin nebo televizních zpráv. Historie se ale opakuje. Ukáže se, co je správná cesta a co jen pozlátko. Otázkou je pouze kdy.

Blíží se volby do Evropského parlamentu, bude to pro ODS prubířský kámen, zda se postupně vrací do bývalých pozic?

Pro nás byla obrovská vzpruha výsledek senátních voleb, které jsme vyhráli. Každé volby jsou jediným skutečným obrazem toho, jaká je nálada veřejnosti. Věřím, že pro nás evropské volby dopadnou dobře. Slogan „jsme srdcem Evropy, chceme být slyšet“ vyjadřuje podle mě velmi přesně náš program a postoj. Máme oproti jiným národům a jiným státům docela těžkou historickou zkušenost a můžeme přispět k tomu, aby se některé momenty neopakovaly. V okamžiku, kdy se z rovnostářství stane ideologie tak, jak to ukázal komunistický režim, tak to má prostě svoje vážné limity. A když tím některé kroky, některé socialistické nápady současné Evropy zavání, tak kdo jiný by na to měl upozornit než my, kteří jsme to zažili? Takže já to mám zkrátka postavené takto. Přeju si, abychom uspěli ze dvou důvodů: za prvé abychom měli větší vliv na dění v Evropské unii a abychom ukázali, že jsme opravdu jednoznačnými vyzyvateli hnutí ANO před dalšími volbami.

(Autor: Martin Chalupa)

Rozhovor vyšel na serveru Čtidoma.cz.

štítky: # # # # # # # # # # # # #