Zmrazení platů ústavních činitelů. Nedávno to navrhly opoziční partaje. Proč ODS společně s TOP 09 projednání takového zákona ve zkráceném řízení vetovala?

Těžko se před časem hledal mechanismus, aby do toho Sněmovna nemusela už nikdy zasahovat. Stejně to platí u všech ústavních činitelů. Je nastaven vzorec, který se odvíjí od vývoje mezd. Tak je to i v jiných zemích. Když se do toho zasáhne, povede to k bezbřehým populistickým debatám.

Nicméně v době koronakrize je zmrazení platů ústavních činitelů nesporně veřejností chápáno jako chvályhodné chování politiků a ODS se toho zříká, což není moc prozíravé…

Jsem zásadně proti, aby o těch platech rozhodovali sami zákonodárci. Také si v práci neschvalujete vlastní mzdu. Máme nastavený vzorec. Podle toho, jak porostou či budou klesat průměrné mzdy, tak se budou chovat i platy politiků. Ti by do toho už neměli vstupovat. Je to nejrozumnější možná cesta. Podle mě o politicích vypovídá jejich práce a odpovědné rozhodování. A ne líbivá, populistická a krátkodechá opatření.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová by chtěla tyto platy snížit na čtyřnásobek minimální mzdy. Navrhuje také zavedení různých daní. Bankovní, z přepychu, dědickou pro superbohaté a tak dále. Co vy na to?

Z její strany jde o čistý populismus. Naprosto překonala sama sebe, když prohlásila, že debata o tom, jaké budou zdroje, je plytká. Když chtěla řešit větší výdaje státu, vymezila se vůči zdrojům tak, že to netřeba řešit. Jasná ukázka, že ztratila elementární soudnost. Každý člověk přece musí při zvyšování výdajů řešit, kde na to vezme. To není plytké, to je nutné.

Občanská demokratická strana dlouhodobě nabízela řešení škod v druhé vlně koronakrize, třeba odpustit zálohy na sociální pojištění u živnostníků a firem do padesáti pracovníků nebo prodloužení takzvané pětadvacítky. Proč s tím vláda tak dlouho otálela?

Už se to lepší, ale museli jsme si počkat poměrně dlouho. Zmíněné návrhy jsme prosazovali po celou dobu a nabízeli pomoc, aby to mohlo projít rychle. Vláda si počkala. Pokud se někdo ocitne v těžké existenční situaci a stěží shání finanční prostředky, aby rodina byla alespoň základně zabezpečena, tak by mu měl stát pomoci rychle. Řada lidí se nalézá v dost složité situaci.

Společnost stojí na pracovitých a podnikavých lidech. A když se rozhodnou své podnikání či řemeslo pověsit na hřebík a spolehnou se na státní systém podpory či budou hledat práci jako zaměstnanci u jiných podnikatelů, tak to bude znamenat obrovské ekonomické i morální oslabení. Taková oběť koronakrize by byla až moc velká a škody trvalé.

Takže vláda jednou rukou pořád něco zakazuje, ale tu druhou, která by měla pomáhat, většinou schovává za záda?

Dá se to tak říct. Andrej Babiš říkal, že letos vrhne na pomoc obětem koronakrize bilion korun. Je z toho dvě stě miliard a bojím se, že velká část těch peněz nedoputovala k nejpotřebnějším. České zdravotnictví prochází historickým testem svých schopností a možností. Nicméně nemáme zároveň pádnou odpověď pro ty, kteří potřebují ekonomicky dýchat.

A navíc to vypadá, že někteří vládní činovníci „kážou vodu a pijí víno“. Opravdu by měl ministr zdravotnictví Roman Prymula kvůli fotografiím, které ho zachytily při odchodu z restaurace navzdory protiepidemickým opatřením, odejít?

Samozřejmě. To byl zcela zřejmý přešlap. Popřel všechna opatření, ke kterým vyzýval veřejnost. Nemůže to mít jiné řešení. Za daných okolností je nyní nejpodstatnější, aby mělo Česko nového ministra zdravotnictví.

Spekuluje se o několika jménech na post nového šéfa zdravotnictví. Kterému byste dal přednost?

Spekulovat nechci. Uvidíme. Bude důležité, jak rychle bude nový ministr schopen komunikovat s veřejností, protože v následujících týdnech zřejmě budou růst počty lidí hospitalizovaných v nemocnicích. Zdravotnický systém bude čelit extrémní zátěži. A bude důležité, aby byl schopen komunikovat s nadhledem, klidem a zároveň se dobře rozhodoval, jak situaci řešit. Je mnoho vážných úkolů. V první řadě by měl zajistit pomoc všem přetíženým špitálům.

Voláme po jednom centru v Česku, které bude řídit aktuální kapacity „covidových lůžek“ a směrovat vozy zdravotnické záchranné služby na volná místa. Zároveň bude potřeba vytvořit jedno centrum, které bude schopno zajišťovat všem nemocnicím, co budou aktuálně potřebovat. Měla by se zajistit i potřebná kapacita lůžek pro lidi, kteří nebudou nezbytně vyžadovat intenzivní péči a měli by nemocnice co nejrychleji opouštět, aby uvolnili místa těm, kteří to nutně potřebují. Ostatně ODS pro ně navrhuje, aby byly využity kapacity zdejších lázní. Je jich celá řada a jsou tam zdravotníci, což je obrovská výhoda.

Ministři zdravotnictví se mění dost rychle. Vypovídá to o krizi vlády?

To nepochybně ano.

Slyšeli jsme kolem opatření leccos. Roušky nepomohou, testy jsou k ničemu, počty mrtvých jsou přehnané, protože kdyby se dělalo více pitev, tak se přijde na to, že lidé zemřeli na něco jiného. Co vy na to?

Spolek Sisyfos (Český klub skeptiků Sisyfos je občanské sdružení, jehož základním cílem a posláním je šířit a obhajovat poznatky a výsledky současné vědy, ale i podporovat racionální a kritické myšlení, pozn. red.) tady má úrodnou půdu pro vyvracení omylů a nesmyslů. Dnes již máme dostatek věrohodných dat, abychom celou řadu doporučení brali za nezpochybnitelná. Roušky opravdu nejsou všelék, ale významně omezují šíření epidemie, což je prokazatelný fakt. Hygiena rukou, odstupy a tak dále, to nejsou žádné výmysly.

Debata o tom, jestli někteří lidé zemřeli na covid-19, nebo na něco jiného, je potřebná a musí být vedena se vší vážností. Nicméně to, že se k vážným zdravotním komplikacím covid přidá, znamená zkrácení života. O tom také není pochyb. A je zřejmé, že ve většině případů může být covid poslední kapkou.

V okamžiku, kdy se epidemie utrhne, což zažíváme nyní, znamená to zásadní zatížení a ohrožení systému zdravotní péče se všemi dopady. Věci spolu úzce souvisejí. Nemá smysl se vysilovat zpochybňováním faktů. Má ale smysl se na ně dívat realisticky. Při procházce v lese není roušky a gumových rukavic třeba, ale nelze popírat, že v prostředcích hromadné dopravy roušky mají smysl. Je třeba prosazovat hlas zdravého rozumu a odpovědné chování. Bohužel scházejí odborníci, kteří by to srozumitelně vysvětlovali. Doufejme, že jich bude přibývat. Je třeba poctivých zdůvodnění všech opatření, a ne je měnit z hodiny na hodinu.

Jak se jako vystudovaný a posléze činný, byť už bývalý novinář dokážete vyhnout bludům a dezinformacím?

Je třeba sledovat kriticky všechna mediální vystoupení a připustit, že žijeme v pluralitním prostoru. V něm se vedle sebe vyskytují lži, polopravdy a pravdy. Největší váhu by však člověk měl dát faktům. Netřeba hysterie, třeba zdravého úsudku. Nyní, uprostřed koronakrize, je to otázka přežití. Alespoň pro období, než budou k dispozici vakcíny a než se s tím, jako s jinými infekčními chorobami, společnost vypořádá.

Ostatně jak hodnotíte fakt, že byla dána zelená zahájení příprav první části vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe?

Tak to si vybavím filmovou hlášku z Černých baronů: „Povedztě mi Kefalín, čo si predstavujetě pod takým slovom absurdný?“ To je přece absurdita. Sám o sobě je tento projekt s patnácti miliardami korun od začátku mimo mísu. Jde o zřejmou úlitbu Hradu, prezidentovi a jeho suitě. Je to tragikomické, stejně jako když na nás premiér v době, kdy jsme ve Sněmovně chtěli řešit přípravu na další možnou vlnu epidemie, pokřikoval, že je třeba se zabývat zahrádkářským zákonem.

Také si myslíte, že chce po sobě prezident Miloš Zeman zanechat nějaké velké dílo, a proto tolik prosazuje koridor Dunaj–Odra–Labe?

Podle mě bude trvat dlouho, než se na Hradě vyvětrá.

Prezident nedávno prohlásil, že kvůli covidu zkrachují jen neschopní podnikatelé a že umělci vytvořili svá nejkrásnější díla tehdy, když byli hladoví. Co si o tom myslíte?

To už není ani k smíchu. To je smutný obraz hlavy státu. To jsou neskutečná vyjádření. V době, kdy podnikatelé a umělci potřebují podporu, jde o výsměch. Je to nebezpečné. Zeman opět společnost rozděluje, šíří nenávist. Podobná vyjádření prezidenta míří k tomu, aby společnost upadla do deprese. Místo aby jí pomáhal, jí ubližuje.

Je rozhodnutí nové hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové, že bude Zemana ignorovat, protože není morální podporou země, správné?

Chápu její pocity a ztotožňuji se s nimi. Nicméně jde o hlavu státu, velitele ozbrojených sil a jako takového jej prostě úplně ignorovat nelze.

V ODS ale máte také podobného „rozvraceče“ společnosti. Mám na mysli starostu Řeporyjí Petra Novotného…

S jeho vyhrocenými vyjádřeními se rozhodně neztotožňuji. Velmi kriticky jsem se vyjádřil k jednání prezidenta a nemusel jsem použít ani jednu vulgaritu.

Stále si myslíte, že si ODS může jednoho Novotného, jak prohlašoval předseda Petr Fiala, dovolit?

Už dostal žlutou kartu a podle mě ji přijal. Na druhou stranu je třeba říct, že ho lidé v Řeporyjích jako starostu evidentně respektují. Byl bych moc rád a prospělo by to ODS, kdyby se dokázal v rychlém vyjadřování ukáznit. Je to na něm.

Nemyslíte si naopak, že vaše politická korektnost je špatnou zbraní v současném politickém boji?

Ale já jsem přece nebyl korektní. Jen nemluvím sprostě. Mám určitou výchovu a už mě v tom nikdo nepředělá. Nicméně ostré kritice se nevyhýbám. Nechci, aby se v Česku vedla politika tak, že když budete chtít být vidět, musíte se proměnit v kanál.

Co vám asi nejvíce pomohlo k nasbírání největšího počtu preferenčních hlasů mezi kandidáty v krajských volbách ve Středočeském kraji?

Pevně doufám, že šlo právě o slušnost a dobře vedenou kontaktní kampaň, kdy jsme na kole objížděli Středočeský kraj.

Jak jste vnímal, když bylo hnutí ANO ve Středočeském kraji volbami odsunuto až na třetí místo?

Aféry bývalé hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové sehrály významnou roli. Ostatně předchozí koalice i jejími ústy s veřejností mluvila spatra. Skrývali informace a naplnili obraz papalášů. Mimochodem ten obraz papalášů, s nímž Andrej Babiš od začátku tak srdnatě bojoval. Alespoň navenek. To jsou podle mě nejpodstatnější důvody jejich porážky. Vedle nich se navíc objevili protikandidáti, kteří to jasně pojmenovali a nabídli lidem alternativu.

Bral jste to i jako určitý druh satisfakce za urážky jejího manžela na vaši adresu?

Nad nimi mělo smysl jen mávnout rukou a nekomentovat je. A ani nyní je komentovat nebudu. Na výsledcích voleb se podílí mnoho věcí a vysmívat se poraženým není můj styl. Uplatňovat vášně tohoto druhu nemá žádný smysl.

Neberte to ale jako slabost. V reakci na konflikt jsem vždy řekl svůj názor. V některých případech vítězí nadhled, jindy nezbývá než do toho říznout. Nyní nám třeba vyčítali, že jsme dali v téhle době najevo, že se vláda musí zodpovídat ze svých kroků a že by měla po skončení nouzového stavu požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru. To by měla přece udělat každá zodpovědná opozice.

Jak bychom mohli překonat druhou vlnu epidemie?

Bude důležité vyrovnat se s novou realitou, což se nám během předchozích měsíců nepodařilo. Pro mě, pokud znám důvody, není omezením svobody to, že budu po nějakou dobu respektovat nezbytná opatření. Své chování budeme ale muset přizpůsobit novým rizikům. Neměli bychom je podceňovat ani přeceňovat.

Rozhovor vyšel na serveru ParlamentníListy.cz.