Na tu skoro až posměšnou otázku odpovídám kladně a dodávám, že právě TGV je ikonický dopravní prostředek, který si s rychlou železniční dopravou spojuje velká část nebo dokonce většina lidí. A zájem, který veřejnost o tento vlak na jednotlivých zastávkách jeho propagační jízdy po Česku projevuje, mi dává za pravdu. Z politického a mediálního prostředí se snadno a často ztrácí povědomí, že ne každý má šanci se v zahraničí rychlovlakem projet nebo si ho prohlédnout v nějakém muzeu, třeba jen kvůli rodinnému rozpočtu na dovolenou. A tak se lidé rádi podívají i na pouhý kousek francouzského železničního muzea na nádraží u nás doma.

Ale neberme to s tím muzeem zase tak vážně. Vlaky podobné tomu, který tu máme, ještě ve Francii běžně jezdí. Kromě toho je to vlak, který tam už před 40 lety jezdil a stále umí jezdit rychleji, než kterýkoli současný vlak u nás. Samozřejmě bych byl rád, kdybychom mohli ukázat nějaký současný rychlovlak, který snad časem bude jezdit na našich kolejích, ale to nejde. Jednak by to bylo mnohem dražší, jednak vlastně takový vlak pro podobnou prezentaci není k dispozici, protože prostě jezdí sem a tam na pravidelných linkách ve Francii, Španělsku, Itálii, Velké Británii.

Několik těch posměšných poznámek jsem rád snesl, protože si myslím, že ukázat lidem rychlovlaky má smysl. Když nic jiného, je to velká možnost, jak téma připravovaných vysokorychlostních tratí vnést do vědomí občanů – aby věděli, že na nich pracujeme, že se snažíme je zasadit do krajiny co nejúčelněji a současně nejcitlivěji, že první úseky chceme začít stavět během několika let a zprovoznit kolem roku 2030.

A aby se dozvěděli, že tam, kde už VRT mají, lidé dobře chápou, že jim tahle technologie umožňuje rychlejší cestu do jiných cílů ve své zemi i v cizině. Že jim otevírá široký obzor možností pro pracovní uplatnění, pro studium, cesty za přáteli a za poznáním jiných zemí.

Blog Martina Kupky na Aktuálně.cz.