Vládní koalice se včera pokusila shodit odpovědnost za vývoj koronakrize na opozici. To není možné z několika důvodů.

Dosavadní model řízení boje proti pandemii zjevně nefunguje. Vláda bojuje proti pandemii už skoro rok. Z toho od podzimu, nějakých 200 dní, v nouzovém stavu, který si nechává opakovaně prodlužovat. Přesto se situace nelepší a Česká republika nejspíš stojí na počátku čtvrté vlny koronavirové pandemie.

Celé skupiny lidí jsou nevratně poškozeny. Vláda Andreje Babiše svou dosavadní činností dostala zemi do stavu, kdy děti už skoro rok nechodí do školy, což nemůže nemít nepříznivé dopady na jejich vývoj – nejen pokud jde o vědomosti, ale pokud jde o stav jejich znalostí a vědomostí, ale především z hlediska osobnostního rozvoje, schopnosti sociálních interakcí, spolupráce v kolektivu a podobně. Dále je dlouhodobou uzávěrou prakticky zdecimován sektor služeb a statisíce, možná miliony lidí žijí v existenční nejistotě, jakou jsme za uplynulých třicet let nezažili. Bude to mít neodvratně vliv na další odvahu lidí pustit se znovu do vlastního podnikání.

Současný chaos už je neúnosný. Vláda ve všech svých kompenzačních opatřeních pro postižené skupiny zavedla tak nepřehlednou změť opatření, Média se sice naučila každý den ráno připomínat, na jakém stupni Protiepidemického systému PES jsme, ale nikoho to nezajímá, protože to nic neznamená. Přestože podle skóre jsme už několik týdnů ve stupni 4, opatření stále odpovídají stupni 5. Tedy některá. A někde. Protože vláda nastavila systém, který nás trvale drží v nejhorším stupni, jen složitě se jí přijímají další opatření pro okresy, kde se nákaza dál šíří.

Za současnou situaci nemůže opozice. Vláda to sice říká, ale je to jen shazování odpovědnosti za vlastní selhání na kohokoli. Opozice projevila za uplynulý rok nekonečně mnoho trpělivosti. Předkládala jeden návrh za druhým, ať už ve formě doporučení konkrétního opatření, anebo dokonce hotového textu zákona. Vládní koalice o nich ani nediskutovala, natož aby je projednala a schválila. Zpočátku byla aspoň schopna po několikadenním až několikatýdenním odkladu – když konečně pochopila, kam naše návrhy míří – opoziční návrhy převzít, navrhnout je jako své vlastní a schválit. Poslední dobou se ale neděje ani to a koalice bezradně přešlapuje na místě.

Přístup „vystrašit a ovládnout“ se vyčerpal. Andrej Babiš, Jan Hamáček a ministr zdravotnictví Jan Blatný ani včera ve sněmovně neodolali strašit veřejnost černými scénáři, které nás čekají, pokud poslanci znovu nedají do rukou volnou ruku. Jako by přitom zapomněli, že současná situace je jejich selháním. Lidé už ve svém okolí zažili tolik strachu o sebe, své blízké i své kamarády, že už není možné je víc vyděsit a přinutit k poslušnosti. Ve skutečnosti není pravdou, co vláda tvrdí o možnostech dalších kroků při řízení reakce na pandemii. S nouzovým stavem především neskončí činnost ústředního krizového štábu. A mnoho opatření je možné zavádět i bez nouzového stavu, jak např. včera vhodně shrnul ve zveřejněném dokumentu expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál (odkaz).

Ukončení nouzového stavu neznamená, že vláda není vládou. A parlament parlamentem. Ministři dále řídí svá ministerstva, poslanci a senátoři jsou připraveni prakticky obratem hlasovat. Proto jsme jako koalice SPOLU přišli s návrhy na cestu z nouze, které jsme dnes odpoledne znovu představili na tiskové konferenci. Týkají se návratu dětí do škol, testování a očkování, schválení protipandemické legislativy, odškodňovacího zákona.

Opatrujte se. Chraňte se. A netěšte se, že se v pondělí všechno otevře – to se zcela jistě nestane…