„Je klíčové, aby cesta k moderní dopravě byla technologicky maximálně neutrální, a abychom tak nesázeli vše jen na jednu kartu. V budoucnosti budou mít zcela nepochybně místo jak elektromobily, tak i vozy na vodíkový pohon nebo na syntetická paliva. Právě dnešní kulatý stůl je jednou z vhodných platforem pro diskusi nad výzvami a příležitostmi spojenými s možností využití vodíku jakožto jedné z technologických cest,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Přítomní odborníci a zástupci státní správy se shodli na nutnosti vzniku mezirezortní pracovní skupiny, která bude do budoucna řešit implementaci vodíku do energetického mixu České republiky a zároveň bude podporovat rozvoj vodíkové mobility na našem území.

„Vodík je pro českou ekonomiku další příležitostí, jak podpořit energetickou bezpečnost státu, dekarbonizovat průmysl či snížit emise v dopravě. Důležité ale je, aby konkrétní projekty byly ekonomicky efektivní. Proto jsme se shodli na vzniku meziresortní pracovní skupiny, která by měla na základě spolupráce se soukromým sektorem posuzovat příležitosti, které vodík jako další technologie může nabídnout,“ říká poslanec a místopředseda podvýboru pro energetiku Vojtěch Munzar.

Funkční vodíková řešení pro dopravu

Vodík se stává realitou nejen jako zdroj energie pro hospodářství, ale také jako strategická surovina v rámci mobility. Podle zástupců Iniciativy vodíkové mobility (IVM), kteří se diskuse u kulatého stolu také zúčastnili, je vodík důležitou součástí snahy dekarbonizovat oblast individuální i hromadné dopravy a je třeba mu uvolnit cestu na české železnice a silnice.

„Iniciativa vodíkové mobility je platforma, která chce ukázat, jak lze používat vodík v dopravě, a to ve všech oblastech transportu osob a zboží. Dopravní prostředky, ať už jde o automobily, autobusy či vlaky, jsou konkrétní, hmatatelnou a již dnes široce použitelnou aplikací vodíku do reálného světa. V IVM jsme připraveni a nabízíme pomocnou ruku a podporu pro privátní, státní či hybridní projekty, které s využitím vodíku v dopravě počítají. Získání zkušeností se zaváděním těchto projektů je důležitým krokem pro budoucí použití i v dalších oblastech průmyslu a energetiky, kde bude tento prvek hrát dominantní roli. Propojení resortů státní správy je z pohledu IVM důležitým krokem pro zintenzivnění a zejména urychlení projektů počítajících s vodíkem,“ říká člen iniciativy Martin Peleška.

IVM v nedávné době rozšířila svou působnost také na regionální úroveň. V otázce rozvoje vodíkového hospodářství jsou aktuálně velmi aktivní například Ústecký a Moravskoslezský kraj, který je jedním ze zakládajících členů Moravskoslezského Vodíkového Klastru. Ten se stal významným podporovatelem IVM s celou svou členskou základnou čítající více než 30 významných průmyslových podniků v regionu.

„Regionální aktivity směřované do podpory rozvoje vodíkové mobility jsou cíleny do oblastí systémového využívání vodíku pro zabezpečení provozu jak systému regionální autobusové, tak i regionální vlakové dopravy s nasazením v jedné z mála ekonomicky schůdných lokací v rámci celé ČR. Moravskoslezský kraj má navíc ambici se definitivně vypořádat s posledními příznaky zhoršené kvality ovzduší. Na rozdíl od jiných méně průmyslových regionů ČR je však akcentována koordinace rozvoje vodíkové mobility se silnou průmyslovou základnou s očekávanou masivní poptávkou po vodíku pro potřeby průmyslu,“ uvedl předseda představenstva Moravskoslezského vodíkového klastru Daniel Minařík. Jeden ze členů Klastru, společnost GasNet, dokonce plánuje zemní plyn zcela nahradit obnovitelnými a nízkoemisními plyny, tedy vodíkem a biometanem, do roku 2050.

V posledních letech společnosti z Iniciativy vodíkové mobility investovaly do vývoje vodíkových technologií miliardy korun z vlastních zdrojů. V loňském roce pak jeden z členů Iniciativy slavnostně otevřel první tuzemskou veřejnou plničku pro vodíkové vozy. Do roku 2030 se pak chtějí zasadit o vznik nejméně 50 plnicích stanic ve vhodných lokalitách po celé České republice. Tyto nové stanice už by v ideálním případě měly vznikat v součinnosti a s podporou orgánů veřejné a státní správy.

Díky podpoře Ministerstva dopravy byly doposud postaveny dvě vodíkové stanice. Do roku 2025 bude podpořen vznik dalších až 12 vodíkových čerpacích stanic a o pět let později by jich mohlo být okolo dvaceti. Na vodíkové čerpací stanice má Česko připravenu jednu miliardu korun, z toho 5 stanic již bylo podpořeno, další vývoj bude záležet na trhu v oblasti vodíkové mobility a zájmu příslušných provozovatelů vodíkových stanic.