Celý rozhovor s Martinem Kupkou můžete zhlédnout na ČT24.

Evropská komise chtěla pomocí normy Euro 7 výrazněji omezit emise automobilů. Ty jsou jednou z příčin změny klimatu. Některé státy včetně Česka však přísnou normu odmítaly, a tak se podařilo vyjednat mírnější variantu. Proti novému návrhu normy hlasovaly pouze Dánsko a Lucembursko, zatímco Německo, Rakousko, Nizozemsko nebo Irsko se zdržely.

„Je to jednoznačný úspěch. Podařilo se vyhnout negativním dopadům normy, ať už z hlediska dosažitelnosti mobility pro běžné občany, tak s ohledem na konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu,“ uvedl po hlasování Kupka. Prvotní návrh by podle něj znamenal další investice do technologií, které už jsou „fakticky zastaralé“.

Dodal, že automobilky a celý automobilový průmysl by se měly nyní zaměřit zejména na investice do dalšího vývoje. „Je potřeba zmínit ještě jednu věc z hlediska možných dopadů. Znamenalo by to nepochybně i prodloužení stáří vozového parku v řadě evropských států, což by mělo významně negativní dopad na životní prostředí,“ podotkl český ministr dopravy Martin Kupka.

„Kdyby ta norma zůstala tak přísná, znamenalo by to nejen zdražení nejmenších vozidel, ale v případě řady výrobců by došlo k zastavení výroby segmentu nejmenších vozidel. A tím pádem by to pro spotřebitele znamenalo, pro občany nejen v České republice, ale v mnoha státech EU, že se prostě k novému autu nedostanou,“ dodal Kupka v této souvislosti v Událostech, komentářích.

Dřívější kritici jsou s novým návrhem spokojeni

Proti dřívější a podle zástupců automobilového průmyslu nerealistické variantě Euro 7 se postavilo osm zemí. Česko vedlo koalici stejně smýšlejících států, jako třeba Francie, Itálie, Bulharsko, Rumunsko, ale i Maďarsko, Polsko a Slovensko.

S posledním návrhem normy, se kterým v pátek přišlo španělské předsednictví, byly ale tyto země nakonec spokojeny. Pouze Německo, které je rovněž automobilovou velmocí a dlouhodobě dokument kritizuje, se v pondělí podle Kupky zdrželo s tím, že „z jejich pohledu tento kompromisní návrh ještě není zralý k hlasování“.

„Klíčové změny se dotýkají návratu k normě Euro 6 v případě emisí z výfuků. Zároveň se ale významně změnily a zjednodušily podmínky pro testování i u nákladních vozidel,“ prohlásil Kupka před jednáním. Později upřesnil, že emisní limity zůstaly na úrovni normy Euro 6 v případě osobních vozidel a užitkových vozidel.

Doba na zavádění opatření se prodlužuje

Nařízení Euro 7 nahrazuje nařízení Euro 6 (pro osobní automobily, dodávky a lehká vozidla) a Euro VI (pro nákladní automobily a těžká nákladní vozidla), a to jediným právním aktem, který se vztahuje na oba druhy vozidel.

„V případě nákladních vozidel jsme se významně přiblížili předchozí normě Euro VI, ale jak testovací podmínky, tak i emise se od ní mírně liší,“ vysvětlil ministr Kupka. Dodal, že nové emisní limity pro nákladní automobily jsou tak mírně přísnější, pro výrobce nicméně technologicky dosažitelné.

Platnost emisního nařízení Euro 7 měla přijít u osobních automobilů už v polovině roku 2025, pro nákladní vozidla o dva roky později. Řada unijnich zemí to ale považovala za nereálné. Automobilky si stěžovaly, že nebudou mít na přípravu změn dostatek času.

Kompromis proto původní harmonogram prodloužil. Nyní počítá se zavedením opatření třicet měsíců od vstupu normy v platnost u nových modelů osobních vozidel a dvaačtyřicet u těch stávajících. U nákladních aut to má být osmačtyřicet měsíců, respektive šedesát.