V aktuální Dopravní sektorové strategii jste oznámil, že by do deseti let mohla být dobudována základní dálniční síť. Je to skutečně reálné?

Ano, je to reálné. Odpovídá to projektovým přípravám klíčových staveb. Podle mě musí mít stát snahu to dokončit, protože je ve hře jeho konkurenceschopnost. Ostatní země, s nimiž vedeme přirozený souboj o to, kdo bude úspěšnější, čí ekonomika půjde nahoru, dokázaly tento domácí úkol splnit – ať už mluvíme o Polsku, nebo o Maďarsku. Je na nás, abychom to také zvládli. Dokument, který jste zmínil, nejen vyjmenovává všechny projekty, ale také popisuje, jaké finanční nástroje by bylo možné použít. Už v letošním roce jsme se vydali novou cestou, kdy využíváme úvěr Evropské investiční banky. Ale do budoucna je toho ještě mnohem více. Také jsme letos posunuli přípravu PPP projektů. Jeden z nich se týká právě dálnice, vybraných úseků hradecké D35. Pokud se poučíme z příkladu Francie nebo Británie, musí si stát vypomoci soukromým kapitálem, aby svůj úkol zvládl. Jde opravdu o hodně. Není to jen záležitost dopravní.

Narážíte na to, že klíčová dopravní infrastruktura napomáhá rozvoji celého hospodářství?

Zřízením vládního Výboru pro strategické investice se ukazuje, že mnohé dopravní stavby souvisí s energetickými a dalšími projekty, ale třeba také s bydlením. Výsledkem má být skutečně to, že se země viditelně posune, že vytvoří takové podmínky, aby svůj současný dluh mohla splácet snáz než z dnešní startovní čáry. Investiční plán v dopravě se skutečně zaměřuje na to, aby se zlepšily předpoklady pro rozvoj ekonomiky. S budováním dopravní infrastruktury není možné přešlapovat na místě. To škodí úplně všem.

Termínů, kdy bude dokončena tuzemská dálniční síť, bylo v minulosti oznámeno už několik, žádný se zatím nedodržel. Není to ze strany ODS jen jakási politická deklarace? Abyste v současné době, kdy se i podle prezidenta Petra Pavla ve společnosti znovu projevuje „blbá nálada“, ukázali něco pozitivního?

To ale přece vůbec není špatně. Společnost potřebuje vědět, kam stát směřuje, že chce dobudovat dálniční síť a začít stavět vysokorychlostní tratě. A že je to proto, abychom dokázali konkurovat ostatním státům. A v případě vysokorychlostních tratí také převést část dopravy ze silnic na železnici. Myslím, že má smysl takový cíl zmiňovat i z toho důvodu, že k němu vedou dílčí milníky a je možné se následně investorské organizace Ředitelství silnic a dálnic ptát, jestli má v daném termínu všechno hotové.

Poměrně zásadní roli ve financování výstavby dopravní infrastruktury hrají PPP projekty. Díky zapojení soukromého kapitálu se má například dobudovat severní část Pražského okruhu za padesát miliard korun, středočeská část budějovické dálnice D3 za 49 miliard či dosud nezahájené úseky dálnice D55 z Olomouce do Břeclavi za šestnáct miliard. A ze železničních staveb třeba nová trasa z Prahy do Kladna s odbočkou na ruzyňské letiště téměř za 24 miliard korun.

Původně jsem zmínil pouze hradeckou D35, protože se na ní už pracuje. Ještě před ruským vpádem na Ukrajinu v lednu a únoru loňského roku jsme zadali přípravu tří PPP projektů: jsou to právě D35 a pak také modernizace železniční trasy Nemanice-Ševětín na jihozápadě republiky a nové železniční spojení mezi centrem Prahy, Letištěm Václava Havla a Kladnem. Teď k tomu i na základě analýzy současného stavu přidáváme další návrhy, přičemž vláda by ještě v létě měla rozhodnout, u kterých projektů se vypracují studie proveditelnosti.

Celý rozhovor čtěte na Tydenikhrot.cz.

(Autor: Pavel Baroch)