E15: Přínos rychlotratí nelze měřit jen penězi, zlepší to životy lidí
29. července 2022, E15
Dopravním stavbám nastávají těžké časy. Česko bude muset šetřit, zároveň přijde téměř o polovinu dosud čerpaných evropských dotací. Za klíčovou prioritu si tak ministr dopravy Martin Kupka (ODS) klade získání dostatku peněz na investice. Ty navíc zdražují, například náklady na vysokorychlostní tratě nepůjdou pod bilion korun. „Budoucí efekt tratí se nepočítá jen penězi, významně se mění možnosti lidí z hlediska získávání práce, možnosti studií či lékařské péče. Je to také klíčové, pokud chceme přesunout dopravu ze silnic na železnice,” říká Martin Kupka.
Podle chystaného rozpočtu na příští rok má ministerstvo dopravy dostat o 25 miliard korun méně než dosud. Ovlivní to investice?
Jednalo se o formální krok, který vláda udělat musela, ale výsledná podoba státního rozpočtu bude významně odlišná. Budeme ještě jednat o navýšení. Zároveň je jasné, že se budeme muset vypořádat s významným výpadkem financí, protože se v příštím roce ocitneme ve výpadku evropských finančních prostředků. Končí významný operační program OPD 2 a teprve začne OPD 3. Se skupinou ekonomů z NERV připravujeme vějíř dalších nástrojů financování dopravní infrastruktury, protože nechceme a nebudeme omezovat investice.
Jak velký bude výpadek evropských peněz?
Opravdu znatelný. Jde o více než deset miliard korun, což je téměř polovina.
Jaké navýšení rozpočtu budete chtít tedy u ministra financí vyjednat?
Jsme uprostřed jednání. V příštím roce budeme potřebovat ve Státním fondu dopravní infrastruktury nezbytně víc prostředků, než jsme měli letos. Abychom dokázali naplnit všechno, co běží, i všechno, co bychom potřebovali začít stavět. Jsou to desítky miliard. Zároveň si chceme sáhnout na další finanční prostředky. Nabízí se třeba úvěrový rámec svázaný s Národním plánem obnovy, kde by Česká republika mohla čerpat více než 300 miliard korun. Zároveň jednáme s Evropskou investiční bankou o dalších možnostech, aby dopravní stavby mohly dál běžet. Dalším krokem je využití bankovního fondu prostřednictvím Národní rozvojové banky.
Tyto nástroje tady byly už v minulosti, co bránilo jejich využití?
Co se týká Evropské investiční banky, tak se teď musí vytvořit opravdu funkční model tak, aby naše úroková zátěž byla co možná nejnižší. Rozběhli jsme přípravy dalších PPP projektů. Prověřujeme je pro železnici v případě modernizace úseku čtvrtého koridoru Nemanice–Ševětín, zároveň bychom to rádi využili pro budoucí trať z centra Prahy na letiště Václava Havla a dále do Kladna. A v případě dálnic se už PPP projekty v tuto chvíli zpracovávají a půjdou na vládu. Bankovní fond, přesněji Národní rozvojový fond, k němuž se banky zavázaly, je také velice důležitý. Pokládám to za důležitý krok směrem k jejich většímu zapojení do řešení aktuální složité situace. Ocenil bych, kdyby se podařilo pro klíčové dopravní stavby, zejména dálniční, ty finanční prostředky bank využít.
Když byla současná vláda v opozici, vznik bankovního fondu ostře kritizovala. Co se změnilo?
Tehdy to bylo východisko před něčím, co jsme jednoznačně odmítali, a to zavedení bankovní sektorové daně. Toto byla cesta, jak banky více zapojit do řešení vážných národních problémů. Česká ekonomika čelí nyní situaci, jež nemá obdoby, a musíme se s tím vypořádat. Třeba využitím tohoto fondu tak, aby bylo možné spustit další stavby a profinancovat je. Já tuto cestu určitě preferuji před možností zavedení sektorové daně, která může v důsledku destabilizovat trh.
(Autor: Jiří Liebreich, Nguyen Thuong Ly)