Tento týden jste představil návrh změny bodového systému pro řidiče, o kterém se léta mluví. Jak moc jste přepracovali návrh, který chystal váš předchůdce za ANO Karel Havlíček?

Je tam několik významných změn, několik novinek, které původní návrh neobsahoval, naopak některé věci jsme se rozhodli vypustit, protože neměly podobu, která by byla s to odolat další odborné diskusi. To byl například povinný odstup mezi vozidly. Ještě víc jsme svázali sankce a bodové postihy s reálnými statistikami závažnosti dopravních nehod. Tak, aby bylo opravdu zřejmé, že závažnější postih míří za těmi nejvážnějšími nehodami, kdy na konci bývá bohužel buď usmrcení, nebo závažné zranění.

Kde jste přitvrdili nejvíc?

Je to například jízda na červenou nebo vjetí na železniční přejezd přes zákaz. Tam navrhujeme pokutu ve správním řízení zvýšit až pětinásobně na 25 tisíc korun a k tomu připsání šesti trestných bodů. Konkrétně na přejezdu to je nehoda, která není početně tak častá jako nepřiměřená rychlost, ale pokud k ní dojde, tak mívá fatální dopady. Nejen na řidiče, ale i na cestující ve vlacích.

Avizoval jste i to, že chcete zpřísnit postih za odmítnutí zkoušky na alkohol či drogy. I experti dlouhodobě kritizovali, že se hříšníkům vyplácí to odmítat…

Ano, to se rovněž změní, v několika ohledech. Jednak se zvyšuje strop sankce z 50 až na 75 tisíc korun a také je to spojené s připsáním šesti trestných bodů. Ale je tam možné i uložit zákaz řízení až na tři roky oproti současným dvěma letům. To představuje dostatečně odstrašující sankci z hlediska rozhodnutí řidiče nepodvolit se dechové zkoušce.

Bude možné, aby policie za odmítnutí dechové zkoušky zabavila auto? Protože jinak hrozí, že takový člověk ještě něco provede.

Možné to je u závažných přestupků již dnes. Policie může požadovat složení kauce v momentě, kdy hrozí, že by se řidič vyhýbal řízení o přestupku, a pokud to řidič odmítne, může policie nařídit odtah, dát na auto botičku či zabavit malý techničák. Ve změně zákona o silničním provozu, kde je i zmíněný bodový systém, pak teď ještě navrhujeme nahradit zajištění malého techničáku možností zadržení registračních značek. To má sloužit k zefektivnění výběru kaucí i samotného průběhu přestupkového řízení a následně k zaplacení uložené pokuty.

Častým nešvarem je používání mobilu za volantem…

Statisticky stoupá počet nehod, kdy bylo příčinou nevěnování se řízení, a tedy i telefon v ruce za jízdy. Loni to bylo 20 procent dopravních nehod, zemřelo při nich 56 lidí. Proto se zvýší bodová sankce ze dvou na čtyři, bloková pokuta na místě na 2500 korun a ve správní řízení je tam strop až 10 tisíc korun.

Vy chcete ale zpřísňovat v závažných případech a naopak tresty zmírnit u banálnějších přestupků. Ty jsou jaké?

To je například, když řidič opomene rozsvítit světla. Pokuta se zde snižuje na maximálních 1500 korun, dosud je to dva tisíce korun. Další příklad je špatné parkování. To nebude platit v případech, kdy tím řidič zablokuje například pražskou dopravu, tam ho čekají jiné postihy, ale z hlediska pravidel silničního provozu tam ta sankce tak vysoká nebude.

Tam, kde snižujete sankce, se to ale týká pouze blokových pokut, zatímco ve správním řízení jdou všechny sazby nahoru. Proč?

Protože to ukazuje také na další nároky, které jsou spojené s postupem správního řízení. I z hlediska účinnosti, rychlosti trestu je to nejefektivnější – ve většině případů může řidič zaplatit na místě a pak trest nastupuje okamžitě.

Nová pravidla se mají změnit od roku 2024, více než deset let se neměnila. Nechci volat po tvrdších trestech, ale nyní máme inflaci skoro 20 procent. Někde jsou u pokut skokové nárůsty, ale někde to ani nedorovnává tu inflaci. Uvážili jste to?

Také už jsem zaznamenal kritiku, že jsme v sankcích příliš mírní. Na druhou stranu jiní říkají, že mohou být likvidační. Ve správním řízení se pochopitelně musí přihlédnout k tomu, aby sankce nebyla pro nikoho likvidační, to je jeden ze základních principů. Ale zároveň jde o to, najít správnou cestu v nastavení postihu, abychom dohnali státy na sever a západ od nás, kde těch nehod mají méně. Jde mi o efektivitu a fungování sankcí, k tomu má přispět i zpřehlednění systému trestných bodů do tří kategorií – dvou, čtyř a šesti bodů.

Proč jste se rozhodl nechat řídit již sedmnáctileté s doprovodem mentora?

Zákon má přinášet i pozitivní změny. Nemá to být jen zvyšování sankcí. Konec konců, některé opravdu u těch banálních přestupků snižujeme. Ale co je důležité, má působit preventivně. Máme ověřené případy z jiných států včetně třeba Slovenska, které je nám mentálně blízko i z hlediska řidičského chování, kdy to reálně mělo pozitivní vliv na počty nehod, které zapříčinili začínající řidiči. Snažíme se vytvořit podmínky pro to, aby první kilometry, první zkušenost řidiče proběhla v blízkosti mentora, zkušeného řidiče, jímž bude nejčastěji rodič. Kdo jiný než právě rodič má zájem na tom, aby jeho dítě řídilo bezpečně, předvídalo, vyhnulo se zbytečnému riskování a chovalo se ohleduplně vůči ostatním.

Navrhujete také řidičák na zkoušku. Předpokládám, že by se týkal i toho začátečníka, který se rozhodne řídit od 17 let…

Ano, i pro něj bude platit stejné pravidlo dvouleté ochranné lhůty. Kdyby spáchal nějaký závažný přestupek hodnocený šesti body, tak musí do tří měsíců absolvovat evaluační jízdu – musí navštívit autoškolu, absolvovat novou jízdu s lektorem, spolu s ním ji také vyhodnotit, absolvovat i teoretickou průpravu v té autoškole a zároveň se musí podrobit psychologické přednášce, která má rozkrýt nejčastější příčiny dopravních nehod. Jinak o papíry přijde.

Budou se kvůli řízení sedmnáctiletých muset ještě legislativně upravovat pravidla pro autoškoly?

Už nikoli. Zákon přinese změnu v tom, že bude možné absolvovat autoškolu počínaje patnáctým a půltým rokem věku a složit zkoušku v sedmnácti letech. A v 17 letech je tedy možné řídit, v tom ten princip je stejný, akorát se hranice posouvá od osmnácti k sedmnácti rokům věku a zároveň po ten rok musí řídit výhradně s doprovodem mentora.

Zmíněný řidičák na zkoušku, to je zpřísnění, které dopadne na všechny začínající řidiče bez ohledu na jejich věk, je to tak?

Ano, v prvních dvou letech praxe. U nás platí, že většina nebo velká část řidičů začíná opravdu hned s osmnáctým rokem věku.

Při svém nástupu jste mluvil také o možném zvýšení maximální povolené rychlosti na dálnici na 150 km/h. Je to stále vaše ambice? Kdy se toho řidiči mohou dočkat?

Není to rozhodně dominantní téma té novely. Ona dává nebo dá do budoucna příležitost k tomu, zvýšit v projednaných úsecích rychlost na dálnicích až o 20 km/h. Co je důležité, bude to možné realizovat jen na modernějších úsecích dálnic, které jsou vybaveny moderní telematikou, jak to známe z Německa či Rakouska. Aby bylo možné například za zhoršené viditelnosti naopak tu rychlost snižovat i pod hranici 130 km/h. To by byl krok, který by přispěl k větší bezpečnosti.

Na jakých úsecích dálnic by zvýšení rychlosti připadalo v úvahu?

Typicky úseky na modernizované D1 by to umožňovaly, ale podmínka je vybavení moderní telematikou. Momentálně obracíme každou korunu dvakrát, abychom zajistili pokračování klíčových staveb. Žádný úsek takovou technikou dosud vybaven není. Takže slibovat nějaký termín nyní nemohu.

V novele zákona o silničním provozu chcete vedle bodového systému změnit pravidla předjíždění cyklistů. Ta přitom platí teprve od ledna. Při předjíždění rychlostí do 30 km/h by nebyl stanoven konkrétní bezpečný odstup. Ze strany cyklistů zní kritika, že je auta nebo traktory budou ohrožovat a tlačit do škarpy. Nerozmyslel jste si to?

Vnímám ty výhrady, sám jsem také aktivní cyklista. Teď je toho méně, ale před pár dny jsem se vydal na silničce asi 50 kilometrů po středních Čechách, v intenzivním provozu. Tou změnou odpovídáme naopak na řadu vážných výhrad, kdy je v mnoha situacích možnost předjetí s odstupem 1,5 metru nereálná a působí to zbytečně nové příkopy mezi motoristy a cyklisty. Proběhne o tom ještě nepochybně debata, zcela vylučuji, že by někdo mířil ke zhoršení bezpečnosti, 1,5 metru zůstává, měnily by se podmínky jen u těch nejpomalejších rychlostí. Zároveň běží kampaň Dám respekt, kterou velmi podporuji. Protože cesta ke zlepšení podmínek nevede jen přes zákony, to je chiméra. Daleko víc důvěřuji tomu, když se podaří najít shodu ve veřejnosti, aby bylo vzájemné chování co nejohleduplnější, a také vybudovat nezbytnou infrastrukturu pro cyklisty.

Ale pokud pojedete na kole 25 km/h a bude vás předjíždět auto třicítkou s odstupem řekněme dvaceti centimetrů, budete se cítit bezpečně?

To v žádném případě nemůže udělat, protože stále platí základní pravidlo bezpečného předjíždění.

To ale nedefinuje žádnou vzdálenost…

Přece nemusíme mít všechno definované, spoustu dalších věcí v zákonech nemáme přesně definovanou a fungují. Tohle je zjevně nebezpečné předjíždění, každý by to tak vyhodnotil. Záleží i na konkrétní situaci, rychlosti cyklisty. Stejně tak se musíme chovat ohleduplně k chodcům a cyklisté vůči řidičům. Nechci, aby se někdo vymezoval vůči ostatním. Sdílíme společný prostor. Věřím, že i díky současné úpravě si řidiči víc všímají cyklistů, ale i koloběžkářů či chodců. Nechci se ale dožít toho, že pro každý typ přestupku budeme pro různé rychlosti vymezovat bezpečné vzdálenosti.

Velkým evergreenem je téma dostavby dálniční sítě. Při svém nástupu jste slíbil 200 kilometrů nových úseků. Jak to teď společně s Ředitelstvím silnic a dálnic vidíte? Kolik kilometrů nových dálnic se letos dokončí?

V letošním roce by se nemělo proti předpokladům nic změnit, je to více než 25 kilometrů nových úseků. Významným posunem bude otevření další části dálnice D35 Časy–Ostrov. Také se podařilo otevřít a ještě se otevřou další úseky obchvatu Frýdku-Místku, kde byla situace pro řidiče opravdu velmi svízelná a už nyní díky dílčím úpravám a otevřením se jim významně ulevilo. Co se týče budoucnosti, tam budeme mít opravdu významně víc vrásek a těžkostí, než měly předchozí vlády. Musíme udržet všechny stavby, které běží. Abychom to zvládli a začali stavět další, tak budeme muset v příštím roce přinést rekordní rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. Bude to určitě víc než letošních 130 miliard korun. Je zřejmé, že s ohledem na aktuální stav veřejných financí na to jenom rozpočtové prostředky stačit nebudou. I proto se skupinou ekonomů pracujeme na dalších možnostech financování staveb, abychom tento předpoklad dokázali naplnit, a naplníme ho.

Avizoval jste, že stát bude muset částečně vyjít vstříc stavebním firmám a připlatit oproti dohodnutým smlouvám za dražší materiál. Třeba u oceli pro stavbu mostů tam byl skok skoro na dvojnásobek. Zatím jste ale k dohodě o nějakých pravidlech tohoto navýšení nedospěli, nebo ano?

Vedeme o tom debatu, nyní naštěstí došlo k významnému poklesu cen oceli, to je dobrá zpráva. Se stavebními firmami se bavíme, jak to zvládnout. Řada smluv má inflační doložky, které na to pamatují a promítnou se, byť s ročním zpožděním. Chceme zkrátit dobu, kdy se inflace bude moci do smluv promítnout. Na firmy jako na občany výrazně dopadá zdražení energií, třeba když potřebují při pokládce ohřívat asfalt. Ale o způsobu, jak vynahradit aktuální zdražení materiálů a komodit, ještě diskutujeme, protože je potřeba shoda stavebních firem a zároveň stát má určitá finanční omezení. Potřebujeme to riziko spravedlivě rozložit.

Původně jste chtěl mít dohodu v červenci…

Máme naplánovaná další jednání se zástupci stavebních firem. Důležité je, aby panovala i shoda mezi společnostmi na železnici a v silničních stavbách. Současně samozřejmě jednám i s ministrem financí. V situaci, kdy bojujeme o každou korunu a výhled příštího roku, je to složitější.

Jsou známy příklady firem, které vycouvaly z vyhrané zakázky před podpisem smlouvy. Je kvůli tomu ohrožen nějaký projekt ve výstavbě?

V případě Ředitelství silnic a dálnic i Správy železnic těch případů není mnoho, dokonce u aktuálně vypisovaných výběrových řízení máme pořád víc uchazečů. Vysoutěžené ceny se sice pohybují nad projekčními cenami, ale ne tak výrazně, že by šlo třeba o navýšení v řádu 20 či 30 procent.

Jak velkou komplikací je soudní verdikt o vyřazení firmy Metrostav na tři roky z veřejných zakázek? Aktuálně se kvůli tomu odložily například opravy D1 u Prahy, kde Metrostav vyhrál, ale ještě nebylo podepsáno, a tak se vybírá jiný dodavatel.

U smluv, které byly otevřené, musíme vytrvat a ty stavby dokončit. Nechci nějak hodnotit výsledek soudu, je jasné, že to bude mít dopad na celý stavební sektor, může to znamenat navýšení cen, protože bude méně uchazečů bez tohoto silného hráče. Na druhou stranu tři roky nemusí být fatální doba to překonat a Metrostav může v mezičase třeba aktivněji působit v neveřejném sektoru.

Prioritou nynějšího českého předsednictví EU je propojení s Evropou. Máme historický dluh v oblasti rychlé železnice. Kdy se začnou pokládat první koleje pro rychlovlaky jedoucí 250 či 300 km/h? Je plánovaný termín zahájení v roce 2025 reálný?

Myslím si, že je. Pracujeme na tom, aby se stavbu povedlo dovést do realizační fáze. Nejdál jsou dva chystané úseky rychlé železnice. Ten první je z Prahy směrem na východ, na Běchovice a Poříčany, další část je na Moravě směrem od polských hranic k Ostravě.

Dá se říct, který úsek je blíže realizaci?

Tady bojujeme, jsme ve fázi, kdy se snažíme připravit stavbu, abychom s ní dokázali začít. Samozřejmě půjde i o financování, proto jsme ještě před válkou na Ukrajině spustili přípravu pilotních projektů PPP (partnerství soukromého a veřejného sektoru – pozn. red.) i na železnici. Jde také o to, aby šlo o celistvý systém. Vysokorychlostní trati nebudou infrastrukturou izolovanou pro sebe sama, jde o to, aby se provázalo spojení z krajských měst, aby to pro všechny v Česku znamenalo snazší dostupnost dalších evropských sídel. Rychlá železnice pomůže i uvolnit dnes přetížené trasy pro nákladní dopravu. Když se bavíme o tom, že bychom chtěli dostat víc nákladu ze silnic na železnice, tak nezbytnou podmínkou je, že na to bude prostor, ten teď schází.

(Autor: Tomáš Volf)