Členové vedení ODS jako jeden muž na stranickém kongresu upozorňovali, že následující roky budou těžké. Co dělá vláda pro to, aby se lidé neobávali budoucnosti?

Každý normální hospodář, když vidí aktuální dramatickou situaci, dělá přirozené kroky k tomu, aby takovému scénáři zabránil. Něčemu ale i nejlepší hospodář zabránit nemůže. Válečná situace má takové parametry, ale okamžitá jednání, která jsme už rozběhli, směřují k tomu, aby se lidé nemuseli bát toho, že nebudou mít doma teplo a teplou vodu. Dnešní krizové scénáře jsou nastavené tak, aby v případě okamžitého výpadku plynu nedošlo k tomu, že by lidem doma byla zima. Nemůžu ale vyloučit, že dopad Putinovy války na Ukrajině zasáhne i komfort domácností. Některé věci budou méně dostupné, i například z hlediska potravin. Může to být také psychologická záležitost: například u stavebních zakázek rostou ceny, ale přitom objektivně je materiálu dost, nedošlo k výpadku. Železné rudy se z Ukrajiny vozí víc než před válkou, přesto ceny oceli rostou. Je nesmysl si myslet, že to celé můžeme uregulovat. Všechny regulace mívají zpravidla nejzásadnější dopady na ty, kteří mají hluboko do kapsy.

Když říkáte, že potraviny budou méně dostupné, jak tomu chcete zabránit?

Budou nákladnější. Zmíním základní principy. Důležité je podpořit co nejširší strukturu zemědělců, zaměřit dotace na ty, kteří mají přímou vazbu k půdě, kde rody hospodaří dlouhodobě. To je jeden ze způsobů, jak se starat o zemědělství, abychom byli konkurenceschopní a dokázali vyprodukovat dostatečné množství potřebných plodin. Obilí není komodita, kterou bychom museli v takovém rozsahu vyvážet.

Jak chcete přesvědčit lidi, kteří mají pocit, že vláda sice pomáhá ukrajinským uprchlíkům, ale nemyslí na české občany, jak se do vás strefuje opozice?

Je potřeba dobře vysvětlit, že když bychom neobstáli v akutní situaci uprchlické krize, byl by dopad na peněženky občanů ještě mnohonásobně větší. Nezvládnutá uprchlická krize by si žádala větší výdaje. Vytvoření ghett by mělo dopad na bezpečnost – a krotit zpětně tyto negativní dopady nezvládnuté uprchlické vlny, to by stálo neuvěřitelné peníze. My s tím zatím nemáme zkušenost, ale podívejme se na Západ, kde se to nepodařilo.

ODS se chce zbavit závislosti na fosilních palivech z Ruska, to z úst vašich představitelů padlo několikrát. Je to ale v rozumném horizontu vůbec možné?

Není to věc, která by se dala udělat otočením kouzelného prstenu. Znamená to budovat dlouhodobou pozici k jaderným zdrojům, aby nás regulace na evropské úrovni neohrozily. Bez jádra se neobejdeme, je nyní potřeba rozběhnout tendry. Budeme se víc obracet i k inovacím, vznikne víc individuálních zdrojů. Některé domácnosti určitě už zaměří pozornost na soběstačnost svých energetických zdrojů.

Některé domácnosti to ale tak snadno udělat nemohou.

Některé ne, to je jasné. V tomto směru bude široká škála možností, například jednání s dalšími partnery v EU o plynu a dodávkách alternativních zdrojů už běží. My nejsme s to nahradit fosilní paliva obnovitelnou energií tak jako v Rakousku, protože ty zdroje nemáme, nemůžeme si je vymyslet. Disponujeme ale některými pozitivy, třeba velmi kvalitní rozvodovou soustavou.

Je snížení spotřební daně na pohonné hmoty dostatečným opatřením?

Je to jeden z kroků na škále pomoci. Dopravcům jsme odkládali splátky DPH, stejně tak jsme to učinili v případě silniční daně. Usilujeme o její zrušení pro vozidla nad 12 tun, ale k tomu potřebujeme souhlas na evropské úrovni. Už jsme si o něj řekli. Další z pilířů je právě dočasné snížení spotřební daně, které se nedotkne jen dopravců.

Někteří dopravci mluví o tom, že jsou oproti zahraničním na českých silnicích daňově znevýhodněni.

Ten rozdíl je patrný v případě Polska. Znovu zdůrazňuji, že zdanění pohonných hmot v ČR je sedmé až šesté nejnižší v EU.

Přesto ceny benzínu dramaticky stouply.

Jedno z našich opatření je důsledná kontrola marží. Projevilo se, že čerpací stanice v březnu zvyšovaly cenu nad běžný rámec marže, a k tomu směřovaly naše další kroky.

(Autor: Jan Martinek)