Celý rozhovor s Martinem Kupkou si můžete poslechnout na serveru Novinky.cz.

Co jsou příčiny dopravních kolon napříč republikou?

Je to historický dluh, který má Česká republika vůči dopravní infrastruktuře. Schází pražský okruh. To, že ho nemáme, způsobuje v tuhle chvíli celou řadu komplikací jak Pražanům, tak Středočechům. A fakticky i velké části motoristů, kteří míří z jednoho konce republiky na druhý. Pokud se musí dostat přes uzel Prahy, tak to pro ně může často znamenat mnohahodinové zdržení. Pro řidiče kamionů je to tak trochu černá můra.

A další úzké hrdlo je samotná dálnice D1, protože platí totéž. Pokud se potřebujete dostat z východu na západ nebo naopak, tak máte k dispozici jedinou tepnu. A to je opravdu dálnice D1 s tím, že vede přes Vysočinu, kde v průběhu zimních období nastávají komplikované klimatické podmínky. A proto opravdu potřebujeme paralelní komunikaci v podobě dálnice D35.

Co je v tomto směru potřeba udělat nejdříve?

Především je potřeba velmi důsledně sledovat výstavbu těch klíčových úseků pražského okruhu. V tuhle chvíli se projednává z důvodu systémové podjatosti (pražského magistrátu – pozn. red.) stavba 511, která spojuje D1 a Běchovice. A na ni pak budou navazovat další stavby. A pevně věřím, že se tuhle část podaří vystavět v tomhle volebním období.

A pak jsou tu části severní: od Ruzyně přes Březiněves a od té směrem k Počernicím. A tam je nezbytně nutné, a není to samozřejmost, abychom dokázali připravit celý ten proces EIA, tj. posuzování vlivu na životní prostředí. A projít stavebním řízením tak, aby stavby byly opravdu připravené. A ve výhledu dalších let se podařilo pražský okruh dokončit.

Do vládního prohlášení jste také dali, že rozšíříte dálniční síť o 200 kilometrů do roku 2025. Jak to chcete udělat v zemi, kde se průměrně staví 17 kilometrů za rok?

Hned jsem se vydal po ČR, abych se podíval na složité dopravní stavby. Je naplánováno, že v následujících letech se bude otevírat více kilometrů – v letošním roce to bude 20 kilometrů dálnic, v tom následujícím by ta suma měla přesáhnout 40 kilometrů a v roce 2024 bychom se měli dostat dokonce nad 50 kilometrů. Ale bohužel ani v průběhu stavby, když se rozběhne, to není samozřejmé.

Už z těchto výpočtů to ale nevychází.

To bychom se právě chtěli postarat o to, aby se opravdu těch 200 kilometrů podařilo zvládnout. Abychom na to měli finanční prostředky.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale uvedl, že trvá na škrtech v řádu desítek miliard. Nehrozí scénář z roku 2010, kdy se některé stavby pozastavily s tím, že na ně nejsou peníze? Nebude se muset sáhnout i na dopravu?

To už samo o sobě by znamenalo prohru. Prohru především pro Českou republiku. Proto se snažíme zachovat tempo investic. Jsou to investice do budoucnosti. Pokud se má rozběhnout česká ekonomika, tak jsou nezbytně třeba. Zároveň ale platí, že musíme spořit zejména v provozu.

Podobně se ale na to dívají i ostatní ministři: že je jejich resort prioritní a na něj by se sahat nemělo. Hraje vám do karet to, že jste s ministrem financí Stanjurou ze stejné strany? Mluvili jste už o tom, že doprava nebude vládními úsporami dotčena?

Na vlastní je často větší přísnost. Už jsem se se Zbyňkem Stanjurou bavil o tom, jakým způsobem zajistit úspory na letošní rok. Přišli jsme s úsporami v řádu miliard korun a nedotkli jsme se investičního tempa a investic. To je důležitá zpráva.

Teď nechci a nemůžu předjímat, jak bude rozpočet ve výsledku vypadat, ale i z toho, co tu říkám a jak předpokládáme a plánujeme začátky staveb, tak v oblasti investic do dopravní infrastruktury opravdu zachováme investiční tempo.

A pokud jde o možné příjmy, uvažujete například o zdražování dálničních známek? Jak přihrnout peníze z dopravy zpět do státní kasy?

S ohledem na to, že se fakticky deset let cena dálničních známek nezvýšila, ale naopak se opravdu významně rozšířila dálniční síť. Vím, že to není populární. Ale pokud se na jedné straně objevuje inflace a rozšiřuje se dálniční síť, což znamená nejenom výdaje na výstavbu, ale i údržbu. Troufnu si tvrdit, že je namístě to férově říct.

Takže se bude zdražovat. O kolik by to mělo být?

O tom se chceme bavit. Aby to zdražení s tou konkrétní částkou přineslo i automatické řešení do budoucna. Aby to bylo pro řidiče srozumitelné. Budou vědět, že pokud stát na jedné straně rozšíří dálniční síť, bude s tím spjato i navýšení ceny dálniční známky. V Rakousku to mají třeba tak, že odvozují cenu dálniční známky zejména od inflace.

A odkdy?

Myslím, že to přichází reálně do úvahy od příštího roku.

Zároveň jste často mluvili o úsporách na slevách na jízdné. Budou se omezovat pro studenty a důchodce?

To je nezbytně nutné. Jednak to jak koalice SPOLU, tak koalice PirSTAN před volbami jasně pověděla. A my teď hledáme způsob, který by byl sociálně citlivý. Chceme rozumný zásah do těch slev. Tím už vlastně říkám, že nedojde k jejich vynulování.

Hledáme rozumnou míru, který by neodvedla lidi z veřejné dopravy a tím pádem zase nenavýšila například výdaje krajů na poskytování služeb dopravní obslužnosti, protože jsou to spojité nádoby.

A zde povíte o kolik?

To není, že bych vám to číslo nerad pověděl, ale je to teď opravdu věc několika dnů, kdy se na tom dohodneme a musíme zhodnotit míru a možnosti rozpočtu.

Bohužel předchozí vláda, která rozhodla o těch slevách, ani do svého návrhu, který znamenal obrovský schodek, nepřichystala finanční prostředky v příslušné výši (3 až 4 miliardy korun), aby to pokrylo jejich 75procentní slevy.Každý, kdo by teď seděl na tomhle křesle, i kdyby to byl Karel Havlíček (ANO), by se teď musel hrozně kroutit, aby národu vysvětlil, jak to udělá. Musel by dále zadlužit republiku.

Rozumím, ale jestli bylo nutné, abyste si do vládního prohlášení dávali, že chcete zvýšit počet cestujících v MHD. Jestli tohle automaticky nepovede k odlivu minimálně části těch stávajících?

Uděláme takový zásah, který by odliv cestujících neznamenal.

Kdy bychom se mohli dočkat železničního spojení z centra Prahy na Letiště Václava Havla Praha, což jste si také předeslali ve svém vládním prohlášení?

Co je důležité, po mnoha letech se v tomto roce začne stavět. Nepřisuzuji si za to zásluhy. Na druhou stranu dávám jasný závazek, že tu výstavbu budu sledovat, a pokud se tam objeví problémy, budu je okamžitě řešit.

Důležité bude, aby se v následujících letech opravdu dařilo postupovat dopředu a ve výhledu následujících pěti let se opravdu podařilo dospět i s touhle důležitou železnicí.

Takže v roce 2027?

V roce 27, 28 by to už opravdu mohlo dobře dopadnout.

V souvislosti s vlakovou dopravou mluvil ministr Stanjura již dříve o privatizaci menšinového podílu Českých drah (ČD), od čehož si slibuje zlepšení služeb. Mluvili jste o tom už na vládě? Je to aktuální?

Podle mého soudu to aktuální není. České dráhy mají v současnou chvíli tolik závažných problémů, že předně musíme řešit je. Samozřejmě to dramaticky souvisí s covidem, kdy dramaticky klesly tržby, ale ČD si s sebou nesou i celou řadu vážných historických dluhů. A je úplně jasné už po prvních týdnech v roli ministra dopravy, že ozdravení ČD bude jedno z významných témat současného funkčního období.

A pokud by to neměl být pro český stát vážný problém ve smyslu čisté ztráty, tak by privatizace v tuhle chvíli opravdu nic nepřinesla.

Také jste se rozhodli zastavit výstavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe, kterou dlouho prosazoval prezident Miloš Zeman. Ale nevyčetl vám to přece jen na schůzce v Lánech?

Nevyčetl. Vlastně o tom nebyla řeč.

Nepřišly ani žádné náznaky z Hradu, zda byste si to přece jen nerozmysleli a musí to být ve vládním prohlášení?

Žádné nepřišly. Když se podíváme na megalomanský projekt, tak i v základní analýze se ukázalo, že jsou významně nadhodnocovány efekty – přínosy a podhodnocovány náklady a veškeré komplikace, které by s tím byly spojené.

Vidíte budoucnost v elektrické dopravě?

Nějaká budoucnost v ní je. Nejsem ale tak pyšný, abych tvrdil, že současná podoba elektromobily je perspektiva na dalších dvacet třicet let. Dokonce bych si spíše vsadil na to, že těch různých jiných řešení s ohledem na rychlý technologický vývoj budeme mít k dispozici víc.

A i to mě vede k tomu odmítnout ty drsné restrikce, které ve výsledku ani nepotřebujeme. Když se podíváme na chování automobilek, do roku 2035 pravděpodobně dávno vymyslí jiné druhy pohonu a nastaví své výrobní programy tak, aby zvládly udržet krok s konkurencí a technologickým vývojem.

Jak tomuhle může jít stát naproti? Měli byste se například zasadit o budování infrastruktury?

V tom vidím odpovědnost toho resortu. To už je dnes na stole. Celá řada se dnes vydala směrem, že si pořizuje z mnoha různých důvodů elektromobily. A očekávají, že je na české dálniční a silniční síti budou mít kde nabít.

O víkendu se konalo online volební fórum Pirátů, na kterém mandát obhájil dosavadní šéf Ivan Bartoš, který ve vládě zastává post ministra pro místní rozvoj. Sledoval jste to?

Logicky. Byl to jeden z důležitých kongresů na české politické scéně. Jsem rád, že to dopadlo tak, jak to dopadlo, protože to mimo jiné znamená posílení všech těch rozumných členů pirátské strany a pro mě rozumného proudu tohoto pořád ještě relativně nového uskupení.

Zmiňoval jste více proudů uvnitř Pirátské strany. Mezi Bartošovými vyzyvateli byla i někdejší místopředsedkyně Jana Michailidu, která se označila za přesvědčenou komunistku. Připouštíte si, že jste ve vládě se stranou, kde jsou vedle ajťáků a středových liberálů i zastánci krajní levice, kteří argumentují knihou od Karla Kautského, či dokonce Karla Marxe?

V každé straně jsou lidi různých názorů. Klíčové je, který ten proud, hlas, vítězí. Jsou to demokratické strany. Vytěsnit všechny ty, co třeba mohou vypadat jako pomatené názory, či špatně přečtené knihy, to úplně dobře nejde.

Jak dlouho vydrží Piráti vydrží ve vládě?

Já pěvně doufám, že tak dlouho jako ta vláda.

Takže myslíte, že je možné udržet i to uskupení pěti stran od konzervativních po liberální, s tím, že první převažují?

Náš závazek je tu koalici dotáhnout celým tím volebním obdobím až do úspěšného konce. Teď vytvářet spekulace, že to může skončit dřív… Všechno může mít své problémy.

Ptám se, protože máte před sebou i komunální volby, kde půjdete nevyhnutelně proti sobě. Neobáváte se toho?

Kdybychom se báli, tak nemůžeme do vlády.

(Autor: Dominika Jeřábková)