Celý rozhovor s Martinem Kupkou můžete zhlédnout na ČT24.

Michal KUBAL, moderátor:
Sněmovní strany na schůzce u ministra vnitra hledaly řešení, jak umožnit při podzimních krajských a senátních volbách hlasovat i lidem, kterým hygiena nařídí karanténu. Teď jich je zhruba 3,5 tisíce. Jednoznačná shoda na postupu zatím není. Jasné je pouze to, že se bude muset změnit zákon. Ministr vnitra nabízí 4 varianty, jak volit.

Jan HAMÁČEK, vicepremiér, ministr vnitra /ČSSD/:
Navrhujeme, aby byly zřízeny takzvané drive-in volební místnosti. To znamená, aby v předstihu mohli lidé odvolit v těchto speciálních místnostech z motorového vozidla.

Michal KUBAL, moderátor:
Další možností má být i zřízení zvláštních volebních okrsků, výjezdní volební komise a taky hlasování prostřednictvím zástupce. Právě tento poslední návrh je zatím nejkontroverznější.

Radek VONDRÁČEK, předseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Já sám jsem zdrženlivý, já tam prostě vidím problémy principiální a navíc je to zdroj případných jaksi toho napadnutí voleb.

Stanislav GROSPIČ, místopředseda strany /KSČM/:
Možnost nechat se zastupovat by znamenala buď kontakt s jinou osobou, anebo složité ověřování, ale pak by stejně nebyl jednoznačný projev té vůle.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A důležité téma, první téma Událostí, komentářů. Martin Kupka, poslanec a místopředseda strany. Dobrý večer.

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:
Dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A Jan Chvojka, předseda poslaneckého klubu, měl bych také dodat stranickou příslušnost, ČSSD a ODS předtím. Dobrý večer i vám.

Jan CHVOJKA, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/:
Hezký večer z Pardubic.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Chvojko, začněme u vás. Ptám se vás jako zástupce vládní strany, nezaspali jste, že se tenhle velice důležitý problém řeší až teď?

Jan CHVOJKA, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/:
Já si myslím, že jsme nezaspali, máme čas stále ten problém řešit, když budeme jednat v rámci nějakých zkrácených lhůt. To znamená, pokud vláda 17. srpna schválí návrh zákona, tak velmi rychle může zasednout Sněmovna, hned ten týden Senát, podpis prezidenta a v zásadě v půlce září může zákon nabýt účinnosti. Ono je pravda, že do března jsme řešili spoustu jiných věcí, řešili jsme samozřejmě podporu zaměstnavatelů, zaměstnanců. Na tohle se, nechci říct, pozapomnělo, ale prostě přišlo na řadu teď, ale stále ještě včas.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Kupko, vláda má sice výkonnou pravomoc, ale není namístě také zpytovat svědomí u opozice? Tlačili jste dostatečně na vládu, aby tenhle problém řešila, když bylo jasné, že ta karanténa se nás bude týkat pravděpodobně měsíce dopředu?

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:
My jsme se ptali i na přípravu voleb, ptali jsme se průběžně na to, jak je vláda připravená na všechny další komplikace. Dostali jsme odpověď, že je připravena skvěle. Teď se ale dohadují samotní představitelé vlády o tom, kdo nezvládl chytrou karanténu. Vlastně se už ví, že zvládnutá není, akorát teď máme další orgán, který ji má řešit, takže máme ministra zdravotnictví, který ji má na starosti, pak máme stínového ministra zdravotnictví pana Prymulu, který ji má asi také řešit, a pak máme teď panem premiérem Babišem řízený orgán, který ji také bude mít na starosti. To je akorát chytrá karanténa.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Vraťme se k volbám prosím.

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:
Ale ono to s tím souvisí, protože kdyby chytrá karanténa existovala, kdyby opravdu bylo možné řešit ty problémy lokálně, nenasazovat žádná další plošná opatření, ale opravdu zaměřit se na ta lokální ložiska a dokázat je vyřešit v místě, tak bychom možná teď tady nemuseli ten problém tak složitě řešit. Bylo jasné, jak to bude. To, že se představuje semafor, nepochybně dlouho po tom, co mohl být na stole, to je přece také problém, na který i Česká televize upozornila.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Nicméně pokud by ta ohniska byla daleko lokálnější, než jsou v tuto chvíli, stejně by bylo nutné řešit, jak umožnit těmto lidem volit. A dělá to na mě dojem, jako kdyby po tom rozhovoru Jana Hamáčka, který zmínil, že ta možnost neexistuje, teprve poté se najednou objevila iniciativa na straně vlády. Potom vaše společná i opozice a teď se to řeší vlastně 2 měsíce před volbami.

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:
Teď jste to ale popsal úplně přesně. V okamžiku, kdy byl poprvé pan ministr Hamáček konfrontován s tím, co se tedy stane, tak řekl: No, tak ti lidé, kteří jsou v karanténě, nepůjdou k volbám. Pravděpodobně si neuvědomil, že se může jednat o poměrně velké číslo a že právo volit je v ústavě zakotvené. A nám na tom samozřejmě záleží, aby na tomhle právu lidé kráceni nebyli. A pokud možno se neupřelo nikomu, komu se opravdu upřít nemusí. Jsou samozřejmě případy jiných infekčních chorob, na které pamatuje i současný zákon a současná legislativa. A je jasné, že v případě závažných infekčních chorob počínaje žloutenkou se samozřejmě v takovém případě opravdu ten volič k urně vydat nemůže, protože by mohl ohrozit další občany. Ale covid-19 s tím, co už o něm víme, s tím, jaká má skutečná rizika, jaké jsou ty rizikové skupiny obyvatel a jak opravdu vážné je to nebezpečí, tak nepochybně neopodstatňuje krácení na volebním právu.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane poslanče Chvojko, pojďme rozebrat jednotlivé možnosti, jak tu situaci řešit? Vy jste dneska hovořili o čtyřech možnostech základních tedy, drive-in hlasování, tedy hlasování z auta, zvláštní okrsky, například v domovech důchodců, možnost spolumocnění osoby, aby provedla volbu za vás, a výjezdní komise. Je možné, že nakonec budou využity všechny tyhle 4 možnosti?

Jan CHVOJKA, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/:
Já jsem přesvědčen o tom, že by všechny 4 tyto možnosti měly být schváleny, protože každá vlastně doplňuje ty ostatní, když budeme mít zvláštní okrskovou komisi v domově seniorů, kde bude karanténa, tak to znamená, že daní senioři prostě nebudou muset jet autem někam do drive-in. Takže každá nějakým způsobem doplňuje tu ostatní. Například, když se dozvím, že máme karanténu den před volbami, tak zase na druhou stranu nemůžeme do toho drive-inu, kde je potřeba odvolit nejpozději ve středu před těmi volbami, ale můžu ještě v pátek využít zmocněnce. To znamená, každá z těch možností prostě dává nějakou šanci tak, aby každý, kdo je v karanténě, ať už rozhodnutím praktického lékaře, nebo hygieny, měl možnost volit a nebylo tak upíráno jeho volební právo podle Listiny základních a práv svobod. A to je to, co jsme chtěli, to je to, co chtěla naše vláda, to je to, co chtěl ministr Hamáček. Opakuji ještě jednou, my stihneme tuto úpravu, kdybych chtěl být jízlivý, tak samozřejmě Ministerstvo vnitra patřilo, v uvozovkách, dlouhá léta i ODS a ODS taky mohla předpokládat například to, že něco takového ne třeba zrovna covid, ale nějaká jiná pandemie může přijít a řešit to. Takže nechme těchto opozičních okének a pojďme se soustředit na to, aby každý, kdo chce volit a bude v karanténě v den voleb, aby volit mohl.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Vy jste zmínil, pokud se nepletu, slovo předpoklad nebo odhad, znamená to skutečně, že se můžete zaručit, že všichni, kteří mají právo volit a budou chtít ho využít v těchto nadcházejících volbách krajských a senátních, budou moci volit?

Jan CHVOJKA, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/:
Samozřejmě ti, co… nebo takhle. Ta úprava se týká koronaviru, covidu-19. Netýká se například otevřené tubery, tam je zase trošku jiný režim, ale všech těch, kteří by byli postiženi covidem a byli by v karanténě, tak by měli mít opravdu podle těchto čtyřech možností mít možnost odvolit, tak jak mají právo podle listiny.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Kupko, vy máte s volbami na místní úrovni zkušenosti vhledem k tomu, jak jste činný v municipalitě, v tom ideálním výčtu čtyřky, chybí tam nějaká další možnost nebo si myslíte, že pokrývá drtivou většinu toho, co by pokrývat měla?

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:
My jsme právě přišli s tím, že by bylo dobré, aby tady opravdu fungovaly ty speciální volební komise mobilní, které budou schopny přijít za těmi lidmi, kteří jsou v karanténě a spadnou do té karantény opravdu třeba i poté zmiňované středě, kdy může proběhnout ta volba do té volební místnosti drive-in, tak to pokládáme za důležitý krok. Naopak v případě té volby prostřednictvím zmocněnce jsme velmi zdrženliví, protože to i podle ústavních právníků není v souladu s českou ústavou, protože ta předpokládá opravdu přímou volbu bez zastoupení. Tady se domnívám, že pro to ani sociální demokracie nenajde dost hlasů v Poslanecké sněmovně. Ale jde také o to občany uklidnit v tom směru, že je potřeba ta rizika vyhodnocovat racionálně. Dnes mají samozřejmě celá řada médií, ale i politici tendenci přeceňovat ty skutečné dopady covidu, vytvářet jakousi hysterii, ale tady opravdu namístě říct, co to opravdu znamená a připomenout i to, že je tu celá řada jiných států, včetně Jižní Koreje, včetně Polska, kde proběhly volby v podobné epidemiologické situaci a je namístě to zvládnout. Zajistit to, aby fungovala i konkrétní opatření v těch místnostech, abychom se vybavili těmi konkrétními možnostmi, jak to zajistit pro lidi, kteří budou v karanténě, aniž bychom vytvořili riziko nějakého dramatického šíření té nákazy.

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:
Jedním nástrojem, který jsme tady nezmínili, je korespondenční volba. Michal má k tomu podrobnosti, já vás potom poprosím reakci.

Michal KUBAL, moderátor:
Je to tak, konkrétně se to týká 21 států evropských z unijních států, kde je možné hlasovat nebo odevzdat hlas poštou. Vidíme, na této mapě jsou vyznačené zeleně, vidíme tam také výrazně obrys České republiky jako jedna z mála, ve které to zatím neplatí. Výjimkou většina zemí možnost uplatňuje zpravidla při pobytu v zahraničí, pokud volič tedy není na území toho daného státu. A týká se to vesměs těch celkových voleb. Výjimkou bylo zmiňované Polsko. V Polsku mohli lidé volit na dálku z regionů, které byly právě v současné pandemii nejvíc zasažené koronavirem. Mimochodem Polsko a Finsko jsou poslední 2 země, které zavedly korespondenční hlasování. Poláci letos, Finové loni. V Evropské unii, už jsem říkal, je poměrně málo zemí, kde zákon tu korespondenční volbu neumožňuje. Kromě Česka je to 5 zemí – Bulharsko, Kypr, Malta, Chorvatsko a Řecko. Naprostým opakem je potom Estonsko. Země umožňuje volit komukoliv, odkudkoliv. Každý právoplatný volič se může registrovat a poté hlasovat v rozmezí několika dní prostřednictvím internetu z ciziny, ale i z domova. Systém země poprvé vyzkoušela v roce 2005 a má stále více příznivců. Jenom v loňských parlamentních volbách ho využilo přes 40 % hlasujících.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pojďme se vrátit od elektronického hlasování zpátky k tomu korespondenčnímu, o krok zpět tedy. Pane Chvojko, korespondenční hlasování, jak už jsme slyšeli, je běžnou záležitostí v drtivé většině zemí Evropské unie. Vaše vláda, vláda, které jste součástí, má také v programovém prohlášení, proč ho stále nemáme?

Jan CHVOJKA, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/:
Já si myslím, že ten důvod je za prvé ten, že ho některé politické strany nechtějí. Já teď nebudu tady dělat výčet těch, kteří ho nechtějí, a kolik mají zástupců ve Sněmovně, ale není tam většinová shoda, co se týče politických stran. To za prvé. Za druhé, pokud mluvíme konkrétně o pandemii, to znamená, proč není využito speciálně teď, třeba jako páté opatření, tak to je, protože nebo pátá možnost, tak to je, protože tady nejsme schopni zabránit tomu, aby třeba volební lístek nebo obálka, v které by byl volební lístek poslán, aby nebyla kontaminována. Tomu prostě nejsme schopni zabránit. Proto se zrovna například pro tuto příležitost korespondenční hlasování absolutně nehodí, bohužel. Já sám jsem příznivcem korespondenčního hlasování, kdyby bylo, tak budu rád, myslím si, že to dává větší prostor pro uplatnění volebního práva, ale opravdu je to otázka spíše na strany a zástupce těchto stran, kteří prostě korespondenční hlasování nechtějí.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Není to ale, pane Chvojko, s prominutím možná trochu také alibismus? Protože já jsem ze sociální demokracie dlouho slýchával, dokonce jsem to slyšel mimo kameru od jednoho vrcholného představitele sociální demokracie, že to pro vás vlastně nikdy nebyla pořádně priorita, protože jste o hlasy lidí žijící v zahraničí, byť české občany, tolik nestáli. Dokonce někteří vyjadřovali obavu z toho, že by tito občané mohli hlasovat středově a pravicově, a to by se vám úplně nehodilo. To znamená, není vlastně jenom alibismus házet to na ostatní strany, nemáte díl zodpovědnosti v tomhle i sociální demokracie?

Jan CHVOJKA, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/:
Alibismus to není nebo minimálně ne z mých úst, než zazní možná kritika od pana Kupky, taky už to samozřejmě mohly zavést vlády před námi. Vlády, kde vůdčí roli měla ODS. Takže pokud budu kritizován nebo ČSSD, tak ať se každý podívá na dobu, kdy byly u moci. Já sám, mě to mrzí, ale opakuji, je tady mnoho stran, které prostě korespondenční hlasování nechtějí, a to je samozřejmě problém potom projednat ve Sněmovně, potažmo v Senátu.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Kupko, vládní strana sice může být hromosvodem pro nejrůznější stesky, ale to co, říká pan Chvojka, je pravda, i vy jste měli kdysi, i když už se to zdá být vývojem událostí dávno, vládní zodpovědnost a ani ODS tohle nedokázala prosadit. Není tedy díl viny na vás?

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:
My v případě korespondenční volby v České republice ani o takové řešení nestojíme. Já otevřeně přiznávám, že jsem příznivcem korespondenční volby pro hlasování ze zahraničí, ale ne z České republiky. Já jsem přesvědčen…

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Jaký je ten rozdíl?

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:
Je významný, zatímco pro ty, kteří vycestují nebo tráví delší období v zahraničí, tak například v Austrálii, ve Spojených státech, v rozlehlých zemích, to opravdu je vážný fyzický problém, jak zvládnout tu volbu. Tam je korespondenční volba namístě. V České republice pro české občany, kteří chtějí volit, tak těch možností ta vzdálenost od jejich bydliště k volební místnosti je opravdu velmi malá, ta hustota volebních místností je v České republice opravdu velmi hustá. Já jsem přesvědčený…

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A nejde o princip jako takový?

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:
Ale ten princip přece říká jinou důležitou věc, nejde jenom o mechanickou volbu, jde přece také o to, že tou volbou vyjadřujeme naši odpovědnost za to, jak se ta země bude vyvíjet, za to, co budou dělat zastupitelstva krajů a zastupitelstva obcí a to je přece úplně minimum…

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
… občanům a voličům co nejširší vějíř možností tak, aby ho mohli využít dle svého rozhodnutí.

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:
Já jsem přesvědčený o tom, že ten současný vějíř možností opravdu dostatečný je. Chceme po občanech, aby se jednou za čas zvedli, došli k urnám, a tak vyjádřili svoji volbu. A vyjádřili i tím, že se zvednou, že dají najevo, že jim natolik záleží na jejich obci, na jejich státě, na jejich kraji, aby do té volební místnosti v poměrně dlouhé ploše dorazili. Na tom opravdu není nic, co bychom chtěli omezovat nebo limitovat. Ale pokládám také za důležité, aby tohle vyjádření občanského postoje v tom, že k těm volbám jdu a také tam vyjádřím v nějakém společenství svoji vůli, protože já znám situaci na mnoha malých obcích, to je zároveň společenská událost, a tak já jsem volby vždycky vnímal, vnímal jsem je jako jakousi slavnost i vlastně věc výsostnou v projevu toho, jak já můžu ovlivnit dění ve své obci, ve své zemi, ve svém kraji, tak já říkám otevřeně, že i ten akt sebrat se a jít k volbám v dobrém pokládám za důležitý a nerad bych ho, aby se vytratil z toho současného světa.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Jan Chvojka a Martin Kupka. Pánové, děkuju mnohokrát za to, že jste byli součástí Událostí, komentářů. Hezký večer.

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:
Hezký večer, díky za pozvání.

Jan CHVOJKA, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/:
Děkuju pozvání, dobrou noc z Pardubic.