Když jsme spolu hovořili naposledy, blížily se volby do Evropského parlamentu. Jak hodnotíte výsledek ODS?

Jako jednoznačný úspěch. Posílili jsme na dvojnásobek mandátů a ztrojnásobili počet hlasů oproti předchozím volbám. Navzdory předvolebním průzkumům se snížil odstup vítěze voleb, tedy hnutí ANO, a ODS na druhém místě. To všechno jsou fakta a jednoznačně pozitivní signály.

Minule jste řekl, že několik týdnů, které uplynuly od vyloučení Václava Klause mladšího, jasně ukázaly, že to pro ODS neznamená žádné poškození volebních preferencí. Platí to i po evropských volbách?

Tak to zcela jednoznačně.

A co říkáte na jeho nové hnutí Trikolóra? Kdo by se mohl obávat odlivu voličů?

Já v žádném případě nechci nikoho dopředu hloupě nálepkovat. Z úvodního představení přece jen není možné nic velkého vyvozovat, tak počkejme, až něco předvedou. Když budu soudit podle toho, kdo na představení nové strany nejvíc reagoval a nejvíc ukázal strach, tak to byla jednoznačně SPD prostřednictvím Tomia Okamury. Takže nejspíš jsou to oni, kdo by se měl nového hnutí nejvíc obávat a zřejmě se také obává.

Podle auditorů se převedením firem ze skupiny Agrofert do svěřenského fondu vlastně nic nezměnilo, předběžný audit konstatuje, že firmy jsou i nadále ovládány Andrejem Babišem. Souhlasíte s tímto závěrem?

To přece říkáme už dávno. Andrej Babiš se od Agrofertu nikdy skutečně neodstřihl a ani to udělat nechtěl. Vymlouvá se, že splnil zákon a převedl majetek do svěřenských fondů, ale to je manipulace – zákon o svěřenských fondech vůbec nemluví. Že si Babiš z možných cest, jak splnit požadavky zákona o střetu zájmů, vybral zrovna svěřenské fondy a posadil do jejich vedení své právníky a do kontrolního orgánu manželku, bylo jen a jen jeho rozhodnutí, a rozhodně to automaticky neznamená, že jsou požadavky splněny. Naopak je zjevné, že finanční prostředky, které vydělávají všechny firmy vložené do Babišových svěřenských fondů, nakonec zase skončí v jeho rukou. Je jasné, že premiér této země má zájem, aby holding prosperoval a aby také čerpal co nejvíce dotačních prostředků. Což tedy velmi, ale velmi cílevědomě dělá.

Je dotační kauza premiéra Babiše problém, který skutečně poškozuje reputaci země, jak říká například Miroslav Kalousek, nebo bude Babiš schopen přesvědčit voliče, že proti němu jde Evropská unie s přispěním českých opozičních politiků?

Není podstatné, kdo to řekl. Podstatné je, že je to pravda a je to zjevné ze všech článků v zahraničních médiích, protože právě kvůli těm článkům naše mezinárodní reputace utrpěla. Je možné, že bude Andrej Babiš schopen přesvědčit voliče, že proti němu jde Evropská unie s přispěním českých opozičních politiků, tak jako je přesvědčil, že se proti němu od začátku vede kampáááň. Jenže o tom, co se u nás děje, začínají mluvit i české úřady, nejen politici.

Třeba Nejvyšší kontrolní úřad ve své výroční zprávě za minulý rok shromáždil mnoho argumentů například o špatném nastavení dotací do českého zemědělství. Všechny dotační strategie mluví o podpoře malých a středních podniků, ale ve skutečnosti z těch dotací těží ze tří čtvrtin velké podniky, včetně firem Andreje Babiše. Navíc podivně, když byly prostředky na inovace použity na pořízení linky, která žádnou skutečnou inovaci nepřináší. Opravdu se těším, až bude Andrej Babiš – se svým dotačním škraloupem – v Bruselu na jednání o dotační politice pro příští rozpočtové období Evropské unie vykřikovat, že si chceme sami určovat, na co dotace využijeme. A jsem zvědavý, jestli si zástupci ostatních zemí budou jen ťukat na čelo, nebo rovnou zavolají Chocholouškovi.

Jak ve světle kauzy působíme v zahraničí, na naše kolegy z Evropské unie? Jde o problém skutečně celoevropského rozměru? Co musí Babiš co nejdříve udělat?

Že jde o mezinárodní ostudu, to je přece naprosto zjevné. Pro vztah ostatních zemí k nám není tak důležité, že se to stalo, ale jak se s tím vypořádáme. Protože podobné problémy mělo více zemí, ale dokázaly se s tím poprat. Hlavní otázka tedy je, co se stane v příštích dnech a týdnech, a to je boj, který se aktuálně odehrává. A snažíme se všemi prostředky přispět k tomu, aby Andrej Babiš skutečně reagoval jako odpovědný politik, a ne jako umanuté děcko, kterému chtějí vzít hračku. A aby konečně reagovali také jeho koaliční partneři, protože už i jim musí být jasné, že tímto problémem se nejde promlčet.

Co pro vás znamená 120 tisíc demonstrujících na Václavském náměstí? Pouhá dvě procenta voličů, nebo závažnou věc?

Jistěže je to závažná věc. To přece nejsou všichni lidé, kteří nesouhlasí s tím, kdo je naším premiérem, těch je i podle různých průzkumů mnohem více. Tihle lidé problém pokládají za tak významný, že se odhodlali vydat se za horkého dne na rozpálené náměstí, mnozí dokonce museli urazit mnoho desítek nebo dokonce stovek kilometrů. Bezpochyby je spousta takových, kteří si na takovou akci netroufnou, protože nemají rádi davy nebo z tisíce jiných důvodů. Mávnout rukou jde nad akcí deseti lidí, ne sto dvaceti tisíc.

Jaký je váš tip? Udrží si Andrej Babiš důvěru až do konce volebního období?

Samozřejmě je možné, že si důvěru těch nejvěrnějších zastánců zachová. Podstatnější bude, jestli si udrží i své koaliční partnery. To oni rozhodnou, jestli vláda Andreje Babiše přes všechny skandály dožije konce volebního období.

Co říkáte na doporučení prezidenta Miloše Zemana, že má premiér demonstrace ignorovat? Na Frekvenci 1 řekl, že protesty podle něho nemají smysl, na rozdíl od těch v roce 1989. Demonstrace prý podporují neúspěšní politici a lidé, kteří v životě nic nedokázali.

Je to jedno z nejhloupějších a nejvíce nabubřelých doporučení Miloše Zemana. Doposud to vypadalo, že má Miloš Zeman Andreje Babiše rád, přinejmenším že mu všemi skandály oslabovaný premiér vlastně vyhovuje. Teď se ale zdá, že se ho chce zbavit, když mu tak hloupě radí.

Premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro MF DNES uvedl, že si nepřeje předčasné volby. Jan Hamáček se ovšem nechal slyšet, že kdyby měl být Babiš obžalován, ČSSD z vlády odejde. Měli bychom tedy potom menšinovou vládu, opřenou o tichou podporu SPD a KSČM?

Nejsem jasnovidec, abych dokázal odhadnout, co ČSSD udělá. Příležitostí odejít z vlády měla spoustu, a stejně tak nakonec neučinila. Vlastně měla dokonce i dvě možnosti: vládu s ANO nedělat, což zejména v druhém případě lze považovat za pověstné druhé sáhnutí na rozpálená kamna. Ale oni vždy znovu ještě víc ohnuli záda. Tak se uvidí, jak nakonec zareagují na případný další vývoj událostí – mám na mysli očekávanou obžalobu premiéra v kauze Čapí hnízdo a bruselský dotační audit, a také jak se pak zachová SPD.

Z jejich chování v Poslanecké sněmovně to vypadá, že jenom čekají, kdy ČSSD odejde, aby do vládního vlaku mohli naskočit sami. Pochybnosti naopak nemám o KSČM, která se teď těší ze svého znovu nalezeného významného vlivu na život v zemi, o němž rozhodují víc, než je na první pohled patrné. Andrej Babiš musí v mnoha případech skákat, jak KSČM pískne. Koneckonců, má k té straně z minula vřelý vztah, protože jen díky ní začal svou kariéru.

Ministryně financí Alena Schillerová hodlá navýšit spotřební daně u tabáku, alkoholu a hazardu. Češi prý díky lepší životní úrovni konzumují více lihovin a také častěji kouří. S návrhem souhlasí také opoziční ODS, jedním dechem ale dodává, že jde o příznak toho, že vládě docházejí peníze. Je namístě brát občanům více z kapes?

Ta poslední otázka je vlastně nejdůležitější. Totiž, jestli je přípustné, aby vláda ještě víc vybírala na daních a následně peníze neodpovědně rozhazovala na všechny strany a nakupovala si voliče. S tím se nechceme smířit, a proto nepodpoříme navyšování jakýchkoli daní bez jasného a odpovědného pohledu na další hospodaření státu. Jakýchkoli. Včetně výhrůžek na zavedení sektorových daní pro některé ziskové obory ekonomiky, které by stejně nakonec znamenaly jen zvýšení nákladů na tyto služby pro občany. Jestli se má Česká republika těšit z hospodářského vývoje a má být do budoucna schopna lépe čelit pravděpodobnému zpomalení ekonomiky v důsledku běžného ekonomického cyklu, tak prostě nemůže rozhazovat na všechny strany a musí se začít chovat odpovědněji, než se teď chová vláda Andreje Babiše, sociální demokracie a komunistů.

Proč vlastně pořád tlačíte na snižování rozpočtového schodku? Máme je už řadu let a zadlužení Česka se nijak neprohlubuje.

Všichni ekonomové bez rozdílu upozorňují na to, že schvalovat v době ekonomického růstu schodkové rozpočty a postupovat podle nich, je neodpovědné. Veřejnosti, která se vlastně má docela dobře, tak možná připadá, že je jedno, jestli stát utrácí více, než vybere na daních, nebo naopak. Jenže ono to není jedno, když se přestaneme dívat na svět očima letošního roku a podíváme se do doby, kdy přijde zpomalení, firmy začnou propouštět a tak dále. Státu přibude nezaměstnaných, kteří musí dostat své dávky, ubude plátců daní, a najednou se budeme bavit ne o 50, ale o stovce nebo dokonce stovkách miliard deficitu.

V tu chvíli bude těžké některá dnešní populistická – a nepotřebná – opatření brát zpět. Vláda samozřejmě bude vysvětlovat, že potřebuje každou miliardu utracenou například na slevy ve vlacích a autobusech, aby byla schopna zaplatit sociální dávky a důchody a zajistit peníze pro stále nákladnější zdravotnictví. Ale přesto bude okamžitě nenáviděná a ti opravdoví viníci, populisté, proti ní budou svolávat demonstrace. Proto říkáme, že by vláda a vládní strany v parlamentu neměly tyto populistické věci dělat, protože předem likvidují budoucí ekonomickou stabilitu země a vytvářejí budoucí společenský neklid. Teď to ale Andreji Babišovi vyhovuje, protože si tak u voličů kupuje odpustky na všechny své skandály. A nehledí na to, co všechno to přinese v budoucnosti.
 

Rozhovor vyšel na serveru ParlamentníListy.cz.