Stále častěji nás ministerský předseda poslední dobou ubezpečuje, že u nás přece nedochází k žádnému ohrožení demokracie. Kdepak! Situaci nejlépe vyjádřila karlovarská hejtmanka Mračková Vildumetzová před pár dny v Otázkách Václava Moravce. Nejdříve odmítla odpovědět na otázku, zda by ministryně pro místní rozvoj Dostálová v případě svého obžalování v kauze CzechTourism měla odejít funkce. A kdykoli ji pak dostala znovu, jen ukázala graf s výsledky voleb 2017 a argumentovala, že se přece takhle voliči rozhodli, přestože dobře věděli, že lídr ANO Babiš je trestně stíhán kvůli Čapímu hnízdu. Přeložit to jde jediným způsobem – poměry v naší zemi včetně rozhodování v trestních kauzách podle hnutí určuje to, jak rozhodli voliči ve volbách. To není nic nového, vůlí lidu se v historii zaklínal nejeden politický čaroděj a vždycky z toho bylo velké mrzení.

 

Už je mi skoro trapné opakovat, že kdyby se poměry nezměnily, tak by přece v žádném případě nemohl být premiérem člověk trestně stíhaný za dotační podvod. Prostě proto, že je v trvalém střetu zájmů mimo jiné při každém dalším obsazování nové významné funkce ve státním aparátu, vedením GIBS a tajných služeb počínaje a aktuální výměnou policejního prezidenta konče. Každý zájemce je automaticky vystaven podezření, že za svůj kariérní růst může být někomu vděčný – a odhadnout, co by teď nejvíc potřeboval právě generální ředitel ČR, je tak snadné… Bránit takovým podezřením, to je přesně důvod, proč se rozvinuté demokracie podobným střetům zájmů tak úpěnlivě vyhýbají. A dělají to proto, aby nenabouraly důvěru lidí ve své vlastní klíčové instituce, v nezávislost trestního řízení a rozhodnutí soudů. Ať to dopadne jakkoliv, vždycky už bude kauza Čapí hnízda takovou pochybností zatížená.

 

Už slyším námitku, že ODS nemá co říkat, protože také měla podobné skandály. Ano, měla, žádná strana není imunní proti tomu, aby její lidé někdy neselhali nebo se jen nenechali vlákat do hloupé situace. Jde ovšem o to, jak se s takovým problémem naloží. Stačí se jen podívat na současné problémy ministra dopravy Ťoka. Nejen v článcích redaktorů, ale i v jeho vyjádřeních lze najít jasné paralely s případem ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka, který se na setkání s novináři přiznal, že odkláněl peníze od rozvodu se svou někdejší manželkou. Dokonce i sporná suma je téměř stejná. Jenže zatímco Kocourek skončil několik desítek minut poté, Dan Ťok jede za ohlušujícího mediálního ticha dál.

 

Neděje se nic. Média ztratila svou někdejší citlivost, protože ve srovnání s trestní kauzou premiéra je odklánění peněz v rozvodovém řízení ministra opravdu slabý čaj. Pro takovou titěrnost přece nemůže odejít, jak by pak vypadal premiér! Není třeba snášet další důkazy, že se nacházíme v jiné realitě, kde se dějí věci před pouhými pěti šesti lety nemyslitelné. Nových poměrů se nemusíme bát, už v nich totiž žijeme.

 

Jen v jedné věci nemám jasno: kam až lze tohle dovést. Pokud by byly policie, státní zastupitelství a soudy tak rychlé, že by případné odsouzení Babiše (a třeba někoho dalšího) proběhlo během tří let, jezdili by za ním ostatní členové vlády na zasedání na Pankrác, nebo do Ruzyně!