Od začátku je jasné, že pokud nějaká strana chce být součástí dění, nemůže se vyhýbat jednání o vládě. My v tom máme dokonce náskok, protože jsme jasné priority jako základ pro povolební jednání vyslovili už před volbami prostřednictvím Vyšehradské deklarace. Zúčastnili jsme se všech jednání, na která jsme byli pozváni, a navíc jsme hned po volbách k projednání předložili několik návrhů zákonů, které zcela odpovídají našemu programu. Naproti tomu z úst Andreje Babiše místo skutečných pozvání jednání o podobě vlády zaznívá, že nejraději by chtěl vládnout sám a že by za nás plnil naše programové cíle.

 

Ve skutečnosti již ty naše návrhy zákonů stihl ve sněmovně odmítnout. To se pak ale nemůže divit, že pro něj bude těžké dosáhnout naší podpory pro svou vládu, zvláště když plnění jejich programových cílů slibuje i dalším stranám zastoupeným ve sněmovně. Má snad ODS podporovat vládu, která bude plnit programové cíle komunistů?

 

A k tomu je tady onen problém s trestním stíháním. Nevím, jak se někdo může doopravdy divit, že takovou vládu odmítáme podpořit. Můžeme mít v dnešní mezinárodně složité době předsedu vlády, který je vydíratelný – dobře, řekněme mírněji přitlačitelný ke zdi – prakticky kýmkoli, státními zástupci a policií počínaje a médii konče? Čím si zasloužíme mít ve vedení státu člověka, který naprostou většinu svého života tráví a bude trávit odpovídáním na dotazy těchto tří profesních skupin, jak to má s tím Čapím hnízdem, jako to bylo s reklamami zadávanými na Čapím hnízdě nějakými firmami z holdingu, s dotacemi pro zvířátka tamtéž? Případně jak to bylo s korunovými dluhopisy, a kdoví co dalšího ještě budeme muset sledovat?

 

Mluvíme-li tu posledních několik let téměř výhradně o transparentnosti, tak není horší cesty proti trendu, než mít vládu vedenou člověkem, u něhož nevíme, kdo ho k něčemu tlačí. A jaké další věci, o kterých zatím nevíme – ale umíme si představit, že nějaké jsou – k tomu využívá.

 

Vzhledem k tomu, jakou skutečnou moc předseda vlády má, je to velmi vážná diskuse a ohrožení vládnutí u nás. Osobně dost nechápu, jak by někdo odpor k Andreji Babišovi v čele vlády mohl vnímat jako nějaký osobní šprajc proti věčně ukřivděnému a nesrozumitelně se vyjadřujícímu politickému podnikateli bez pevného politického názoru. To jsou přece ty nejmenší Babišovy problémy.