Události, komentáře: Politický radikalismus v Evropě

14. prosince 2015,

Francouzská Národní fronta propadla ve druhém kole regionálních voleb. Protievropská nacionalistická strana nakonec nevyhrála ani v jednom z regionů. Ty si rozdělily tradiční strany. Přesto celkově získala nejvíc hlasů ve své historii a není jedinou radikální stranou, které v Evropě rostou preference na základě vymezování se vůči uprchlické vlně. Jak nebezpečný je takový nárůst preferencí? A jak jsou za něj odpovědny i demokratické strany? O tématu diskutoval místopředseda ODS Martin Kupka.

 

Celý rozhovor s Martinem Kupkou v Událostech, komentářích můžete zhlédnout na ČT24.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Francouzská krajně pravicová Národní fronta propadla ve druhém kole regionálních voleb, opakuji zásadní informaci. Protievropská nacionalistická strana, která s přehledem zvítězila v kole prvním, nakonec nevyhrála ani v jednom z regionů. Ty si rozdělily tradiční strany, sedm připadlo Republikánům bývalého prezidenta Sarkozyho a pět vládnoucím socialistům. Národní fronta přesto celkově získala nejvíc hlasů ve své historii. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

A v Událostech, komentářích teď názory. Místopředseda ODS Martin Kupka. Dobrý večer. 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Dobrý večer. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Do Ústí nad Labem zdravím poslance Parlamentu České republiky Jaroslava Foldynu. Dobrý večer. 

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:

Dobrý večer i vám. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

A do Štrasburku poslance Evropského parlamentu Stanislava Polčáka. Taky přeju dobrý večer. 

Stanislav POLČÁK, europoslanec /TOP 09 a STAN/:

Hezký večer. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Pánové, Francie extremistická, dalo by se říci, po tom prvním volebním kole. A Francie umírněná, možná můžeme říci, po tom druhém volebním kole. Proč to tak je podle vašeho názoru? Pane Foldyno, začnu u vás. 

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:

Já si myslím, že tradiční politické strany ve Francii dostaly pohlavek a přál bych si, aby si ho pamatovaly a začaly dělat realistickou politiku, neboť to, co nastupuje, co by nastoupilo po nich, je sice, řekl bych někdo, teď  realistická politika, ale politika, která by tu Francii a Evropu výrazně mrzela. Já si myslím, že názory paní Le Penové jsou názory, které, které ohrožují, ohrožují Evropu jako takovou, Evropskou unii. Takže jsem rád, že se politické strany vpravo i vlevo poučily a věřím tomu, že ta budoucnost politiky ve Francii bude realističtější a nikoli pouze taková pseudohumanistická, tak jak byla dnes. A je součástí toho, v jaké jsme situaci. Já si myslím, že to je důsledek ta politika, kterou předváděly politické strany ve Francii, tak dnešní jejich důsledek my tady dneska řešíme. Takže já jsem rád za ten pohlavek a jsem také rád, že to dopadlo, jak to dopadlo. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Pane europoslanče. 

Stanislav POLČÁK, europoslanec /TOP 09 a STAN/:

Já to nechci ani přeceňovat, ani podceňovat. Ale podle mého názoru Francie si těmito zlomovými obdobími už prošla mnohokráte. Není to tak dávno, kdy proti kandidátovi a prezidentovi Chiracovi stál právě kandidát Národní fronty. Tyto volby jsou volby druhého řádu i ve Francii a ty nejdůležitější volby jsou samozřejmě volby prezidentské a navazující parlamentní. Podle mého názoru nelze říci, že Francie je umírněná nebo že je radikální. Prostě v této době, řekněme, po teroristických útocích v Paříži a také v závislosti na migrační vlnu je jasné, že tento vliv strany, která nechce spojovat lidi, ale vydělovat naopak právě chce, myslím, že stavět na určitých bariérách, tak je jasné, že tato slova a tyto politiky mají v tuto chvíli přednost. Takže na druhou stranu pravice a levice si asi našla společný prostor v tuto chvíli a zachránila, co se dát. Ale nevím, jestli to není Pyrrhovo vítězství. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Pane Kupko. 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Já myslím také, že to může být pro Le Penovou porážka v jedné bitvě, ale ještě to nemusí být porážka v celé válce a že v tomhle směru to skutečně ukazuje na to, že se věci v Evropě dávají do pohybu a že lidé, voliči daleko citlivěji vyhodnocují, co vlastně kdo říká právě na téma uprchlické krize. A pro Evropu jako celek to nepochybně znamená zásadní otázku a výzvu k proměně, protože ta současná Evropa, tak jak se v tuto chvíli tváří, jak nabaluje byrokracii, tak prostě bude obtížně schopná zvládat výzvy 21. století. To, že se před tím druhým kolem podařilo spojit síly tradičních politických stran, vytvořit velkou mediální kampaň, tak to byla odpověď, která v tenhle okamžik je jediná možná a správná. Ale co to bude znamenat do budoucna, zda bude karty rozdávat Le Penová, zda bude nastolovat agendu ve Francii, to se obávám, že ještě tím rozhodně odvráceno není. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Já se vrátím k tomu pohlavku pana Foldyny. Ostatně pan Polčák to taky zmínil, není to první pohlavek. U prezidentské volby už se to také v minulosti stalo, kdy takhle vyhrál Jacques Chirac. Proč se Francouzi takhle rozhodují? Zejména v situaci, kdy jsou po těch teroristických útocích, tak do toho druhého kola volí úplně jinak, než volili v kole prvním. Pane Foldyno. 

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:

Těžko říct. Ta mentalita Francouzů je rozmanitá. Těžko to říct. Já si myslím, že samozřejmě na to má vliv ta historická zkušenost Francie. Francie byla vždycky otevřenou zemí. Na druhou stranu samozřejmě francouzská koloniální minulost, to všechno se promítá zřejmě v tom konečném rozhodnutí. Samozřejmě ve Francii je spousta lidí, kteří jsou jiné národnosti, ale jsou francouzskými občany. A já myslím, že i oni asi zvedli ty počty těch hlasů, které se postavily proti politice, anebo názorům paní Le Penové. Takže já si myslím, že je to spojitost mnoha věcí. A Francie prokazuje, že, že je demokratickou zemí. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

A ten, pane Kupko, ten rozdíl, přišlo víc lidí volit, to je pravda. 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

O 8 %, tam výrazně vzrostla účast, to je možné vyhodnocovat. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Ano, docela dost. Ale takovéto zásadní otočení, nevypovídá to něco o přemýšlení Francouzů o tom, jak by dnešní Evropa měla vypadat?

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Já myslím, že ten prvek mobilizace je v tom hodně patrný. Ten posun mezi prvním a druhým kolem je výrazný. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Mobilizace v jakém smyslu? 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Mobilizace k volbám, k tomu, aby lidé šli vyjádřit názor k tomu, aby se zapojili do toho hlasování. A samozřejmě že celá část té veřejnosti a střední vrstvy si můžou uvědomovat riziko, které je spojené s extremismem. A mimochodem v okamžiku, kdy tradiční strany nebudou schopny nabízet spolehlivé recepty, jak problémy současnosti, jak problémy spojené s migrací řešit, no, tak to samozřejmě bude nejenom v oné Francii, ale kdekoli jinde po Evropě nahrávat extremistickým stranám. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Pane Polčáku. 

Stanislav POLČÁK, europoslanec /TOP 09 a STAN/:

Já si vzpomínám právě na tu volbu prezidentskou, kdy velmi výrazný Jacques Chirac byl doplněn poměrně nevýrazným premiérem, tuším, že to byl Jospin nebo byl to kandidát za socialisty Jospin, a v takovém to nevýrazném souboji právě Marine Le Pen a její strana uspívá. Ale to druhé kolo, to, které je jakoby víc odpovědnější, myslím, že přináší právě pro tuto stranu, díky bohu, velkou porážku. A myslím si, že to svědčí o tom, že Francouzi si uvědomili, že tento signál v tuto chvíli rozhodně Evropy by dávat neměli. Francie vždycky byla jakýmsi motorem evropského propojování. A právě já jsem už zmiňoval, politika paní Le Pen a její strany je vydělovat. A já chci říci, že ona není ani zastoupená v národním parlamentu, to zastoupení je naprosto nicotné. Vlastně zastoupená jenom v Evropském parlamentu, a to díky tomu, jak vypadá evropský volební předpis. Ten jí umožňuje získávat ty mandáty. Takže možná Marine Le Pen může děkovat Evropské unii a jejím volebním pravidlům, že se vůbec do nějaké volené funkce dostala. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

A kdybychom to rozšířili tedy možná na celou Evropu, pane Kupko, vypovídá to něco o standardních politických stranách, o jejich fungování, o tom, co nabízí voličům, jaká řešení nabízejí, protože ona to není jenom Francie, kde ty radikálnější strany získávají podporu. 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Především to vypovídá něco o tom hlavním takzvaném integračním evropském proudu, který podle mého přesvědčení opravdu na to není zatím schopen odpovídat. To, co přinesl v podobě kvót, není faktická odpověď, faktické řešení problému migrantské krize. Ten problém je vážnější a vyžaduje mnohem víc opatření zcela konkrétních. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

On se skládá ale z těch stran jednotlivých politických. Já se ptám na politiku konkrétních stran v jednotlivých zemích, jestli jsou schopny nabízet řešení. 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

A já na to odpovídám v tom směru, že ty, které se zapojují do toho hlavního evropského proudu a říkají, že na problém migrační krize platí jenom více Evropy, tak že to není správný pohled. A ukazuje to například už pohled současných britských konzervativců, kteří upozorňují na problémy, které Evropa má, a říkají jasně, že ta velká Evropa stejná pro všechny nemusí fungovat. A taky se ukazuje a vidíme to koneckonců na realitě současných dnů, kdy jednotlivé národní státy, protože to Evropská unie není schopná zajistit, sahají ke svým vlastním opatřením. A to je trend, který nepochybně dobrý není, ale je vlastně sebeobranným mechanismem, sebeobrannou odpovědí na to, co Evropa není schopná zastat. Tak v tomto směru si troufám tvrdit, že se ocitáme v situaci, kdy ty velké strany, ty tradiční strany, pokud budou chtít uspět, tak budou muset v té zásadní otázce zahodit za hlavu veškerou politickou korektnost, pravdivě pojmenovat rizika, která jsou spojená s migrační krizí, a nabídnout konkrétní řešení. A nebudou to v mnoha případech řešení líbivá, nebudou to jednotlivé a jednoduché kýče. Musí to být opravdu jasné slovo, které nabídne Evropě a nabídne jednotlivým státům rozumnější perspektivu bez dalšího nárůstu hrozeb a dalšího nárůstu problémů. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Pane Foldyno, to je ten problém, že ten integrační proud není schopen řešit tenhle ten problém? 

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:

Já si myslím, že ta integrace a imigrace je důsledek nějaké politiky, která je…hledejme příčinu. A já si myslím, že levicové politické strany v Evropě se staly takovými línými kapry v rybníce a odklonily se od té své tradicionální politiky a vnímaly příliš liberálně tu politiku, přestaly být alternativou a přestaly bojovat s tou příčinou. A tou příčinou je snaha nadnárodního kapitálu mít daleko větší zisky, větší mocenské tužby, a to všechno se promítlo do toho, že je tu politika konfliktů, které se odehrávají. A kdo z toho prosperuje? No, rozhodně z toho neprosperují levicoví voliči a rozhodně z toho neprosperuje člověk jako takový, ale nadnárodní kapitál, který vyprodává své sklady, vytváří se větší a větší rozpočty na zbrojení a tak dále. A levicové politické strany dostatečně jasně na toto nepoukázaly. Nestaly se alternativou a najednou se hledá nová alternativa a vpravo se nachází Le Penová a vlevo samozřejmě můžou být nějaké levicové radikální strany. Takže my se musíme vrátit ke kořenům politiky levicových stran a poukazovat na to, že prostě ta válka je důsledek politiky nadnárodního kapitálu, který chce mít větší zisky. Člověk je jim ukradený. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Ano, rozumím tomu argumentu. Pane Polčáku, také nějak vyhořely i pravicové strany? 

Stanislav POLČÁK, europoslanec /TOP 09 a STAN/:

Já si myslím, že to je spíš důsledek toho, že ve Francii ať je pravicová vláda a prezident, nebo levicový prezident a levicová vláda, tak vždycky se tyto dva hlavní proudy ve francouzské politice prezentují jako státotvorná a proevropská orientovaná hnutí nebo strany. A v tom případě samozřejmě pokud se někdo staví proti integračnímu procesu, proti směřování Evropy, tak v tu chvíli samozřejmě získává jakési protestní hlasy. Je to zcela běžné. Na druhou stranu já bych poukázal rád na to, že ve Francii jakési období zlomu už máme taky za sebou. Ve Francii překvapivě neprošla evropská ústavní smlouva. Bylo to před několika lety a vlastně to byl takový první jeden velký záhlavec, který francouzští voliči dali evropskému integračnímu procesu. Takže takový ten tandem Německo-Francie samozřejmě je sepjatý, ale Marine Le Pen a podstatná část veřejnosti myslím si, že potřebuje ukázat, že není vždycky celá Francie za jedno s tímto proudem. A podle mého názoru… 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Krátce, pane Kupko, prosím. 

 

 

Stanislav POLČÁK, europoslanec /TOP 09 a STAN/:

…je nejdůležitější. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Nechme dokončit větu pana Polčáka a pak velmi krátce pan Kupka. 

Stanislav POLČÁK, europoslanec /TOP 09 a STAN/:

Já jsem chtěl jenom říct, že právě na tom, když ti dva prezentují ten proevropský směr, tak Marine Le Pen poměrně jednoduše získává ty protestní hlasy. Ale zdá se, že jí to nikdy zatím nebude stačit na ten podstatný úspěch v těch volbách. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Ano, pojďme opustit Francie. Pane Kupko, velmi krátce prosím. 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Důležité je říct, že samozřejmě volání po změnách Evropské unie neznamená nutně extremistický hlas. V Evropském parlamentu existuje skupina evropských konzervativců a reformistů. ODS je členem, stejně jako britští konzervativci. A upozorňují na reálná rizika toho hlavního integračního proudu, který opravdu má svoje vážné mouchy, svoje vážné vady. A v této době je nepochybně namístě přicházet i s kritikou, ale ne kritikou, která znamená destrukci Evropy, ale má znamenat změnu bruselské politiky a opravdu omezení byrokracie, která celou řadu věcí jenom komplikuje a stojí spoustu peněz. Slyšíme-li, že tu levicové strany jsou jakýmisi línými kapry v rybníku, no, tak je to ale mimochodem bohužel i sociální demokracie, česká sociální demokracie, pokud si to uvědomuje a snad je to dobře, je načase, aby sama s tím něco dělala, vystoupila z toho hlavního proudu a ukázala, jakým směrem by se tedy Evropská unie měla vydat. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Pane Foldyno, vystupujete z hlavního proudu? 

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:

No, přál bych si to. Já si myslím, že bohužel musím panu kolegovi dát za pravdu… 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

On je to takový trochu rebel ale v sociální demokracii, tak zkuste… 

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:

Já bych si přál, abychom byli trošičku štikou. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Zkuste teď  ale stranické stanovisko tedy. 

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:

Já jsem teda nerozuměl otázce, já se přiznám teď v této chvíli. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

No, jestli jako sociální demokracie půjde z toho nějakého hlavního integračního proudu. Vy jste říkal, že byste si to v zásadě přál. 

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:

Já si myslím, že sociální demokracie v této chvíli slovy premiéra a slovy ministra, protože řekneme dvě osoby, které se v této chvíli nejvíce angažují v této otázce migrace, je to premiér a je to  ministr vnitra. Tak když se podíváme na situaci, která v této České republice v této chvíli je, tak díky těmto postojům premiéra a opatřením ministerstva vnitra, tak v České republice nemáme tisíce migrantů, máme prázdné detenční tábory, je tu 12 lidí, o azyl tady žádá jenom desítka lidí, tak já si myslím, že děláme tu politiku dobře, děláme ji lépe, než ji dělají ti ostatní. A možná to je to, o co by se měl se snažit. Někdo mě dává… 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Počkejte, a to je práce premiéra a práce ministra vnitra? Není to proto, že prostě tudy, že prostě tudy necho… 

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:

Je to práce vlády samozřejmě. Ministr vnitra a premiér… 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Není to proto, že prostě tudy nechodí ti uprchlíci? 

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:

Oni tudy nechodí, protože Česká republika přijala zákon o imigrantech, kdy jim přisoudila 400 korun. Oni sem nechodí, protože by museli jít do detenčních táborů, kde se jim odebírají telefony, to všude jinde ve světě takto není nebo v Evropě. Čili ten telegraf mezi těmi imigranty také existuje. A Česká republika díky opatřením, která přijala vláda, není tím místem vyvoleným, po kterém by volali ti imigranti. Takže já si myslím, že politika vlády v této chvíli byť se to zdá komukoli, já čtu tu kritiku, proč premiér nedělá ploty jako v Maďarsku. No, v Maďarsku stálo každý den 10 – 15 tisíc imigrantů před hranicí. U nás nikdo takový před tou hranicí nestojí a neočekáváme v této chvíli, že by se něco takového stalo. Takže česká vláda postupuje v této chvíli velice rozumně. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Dobrá. Ale ještě jednu věc chci s vámi se všemi třemi otevřít, a to je dnešní Angela Merkelová, která na sjezdu své strany prohlásila: „Lepší ochrana hranic, fungování hotspotů, Turecko a Řecko omezovat pašeráky, vracet neúspěšné žadatele.“ Tak o tom Angela Merkelová dnes mluvila. Kde lidi v Evropě tedy uslyší, uvidí to, co teď slyší, pane Kupko? 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Já doufám, že v tomhle Angela Merkelová tedy konečně dostojí svým slovům. Ta situace se skutečně proměňuje. I ona také řekla v tom projevu, že Německo musí zásadním způsobem omezit počet přijímaných uprchlíků, a hovořila o tom, že není v tuto chvíli Německo schopné zajistit jejich integraci. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Jestli to zas nejsou slova jenom ale. 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

To uvidíme přesněji česky. A v tomhle směru by si ale všichni, kteří jsou i v České republice, měli pohlídat, zda se opravdu v tomhle směru Německo změní. Angela Merkelová také reaguje na dramatickou kritiku Horsta Seehofera, bavorského premiéra, který se prostě netají od prvopočátku tím, že Německo nezvládá uprchlickou krizi. A mimochodem, dosavadní rétorika Angely Merkelové to Německo aspoň v očích Horsta Seehofera spíše zrazovala. Je nutno ale říct, že Německo přece jenom nějaké kroky dělá. Posílá do Sýrie letouny Tornado špionážní, dělá další kroky, které pravděpodobně provázejí i tenhle krok. A já bych si velmi přál, abychom zažili nejenom deklaraci proměny postoje Německa… 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Ale i výsledky. 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Ale i konkrétní kroky. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Ale i výsledky. 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

A na to se nedá říct nic jiného, než musíme počkat a kriticky vyhodnocovat, jak to opravdu bude probíhat. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Pane Polčáku. 

Stanislav POLČÁK, europoslanec /TOP 09 a STAN/:

Mně právě na Německu trochu vadí, že vysílá do zahraničí poměrně zvláštní signály, které si protiřečí. A bylo to vidět v létě. Ono to v létě vypadalo, že ta uprchlická krize může být jenom takový malý letní příběh a nakonec se z toho stala opravdu jedna z těch nejvážnějších hrozeb, kterými Evropská unie čelí. A domnívám se, že Angela Merkelová trochu tu situaci podcenila. Na druhou stranu to, co jste dneska četl, tak to si myslím, že ukazuje docela dobrý soupis kroků, které je třeba udělat. Jenom si musím trochu povzdychnout, že je bylo podle mého názoru nutno dělat už před několika měsíci. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

No, kterými slyšíme už hodně dlouho ale… 

Stanislav POLČÁK, europoslanec /TOP 09 a STAN/:

No jasně, ale teď je otázkou, do jaké míry je to jenom problém Německa a do jaké míry selhávají případně jiné státy, do jaké míry selhává evropská diplomacie. Já se přiznám, že jsem velmi kritický k tomu, jakým způsobem evropská diplomacie se s tímto úkolem zhostila, protože s Libyí se nepodařilo uzavřít v zásadě zatím žádnou dohodu, ono je to složité, jsou tam vlastně dvě vlády. A s Tureckem ta dohoda je sice na papíře, ale je otázkou, do jaké míry skutečně bude fungovat, protože Turecko je v tomto případě trošičku nevyzpytatelný partner, takže evropská diplomacie to podcenila, ale nyní si myslím, že i posílením agentury Frontex, tím, že se vybudují ozbrojené sbory, které budou moci zasahovat právě při ostraze vnějších hranic, to jsou všechny věci, které odkryla bohužel až tato krize. Jsme poučenější, ale na druhou stranu asi více rozdělenější. Prostě příkopy mezi členskými státy jsou násobně větší, než jsme si možná ještě před rokem mysleli, že by vůbec mohly být v Evropské unii. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Ano, asi bude platit páně Kupkovo uvidíme. Ještě pan Foldyna krátce k tomuto tématu. 

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:

Já si myslím, že je tady jsou slova o evropské diplomacii. Já si myslím, že evropská diplomacie je ve vleku událostí. My řešíme, znovu opakuji, příčinu a řešíme důsledek, neřešíme příčinu. Příčinou je válka. A já si myslím, že je to, mělo by tu existovat společné úsilí Evropy, Spojených států a Ruska v této chvíli na řešení, protože Rusko je významným fenoménem, který se do té hry pustil v Sýrii. A my dneska sledujeme. Takže podporujeme Kurdy a nepodporujeme. Já si myslím, že Kurdové jsou jedni z mála, kteří efektivně v pozemních operacích a srdnatě bojují i za nás za Evropany a my jsme je nepodpořili tak důsledně, jak bychom je podpořit měli. To znamená, nedali jsme jim moderní zbraně, posíláme jim tam z technického muzea možná nějaké zbraně. Já to trošičku dávám s nadsázkou. Nejsme schopni se domluvit s Ruskem, vytváříme další podmínky pro sankce proti Rusku. A jsme svědky toho, jak ten Islámský stát neustále obchoduje s ropou. Má pořád územní zisky. Takže buď chceme, nebo nechceme s tím Islámským státem bojovat. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Ano. Pane Foldyno, my se k tomu, my se k tomu možná za chvíli dostaneme o něco podrobněji. Já jenom co by komentář pana Polčáka i pana Kupky vy jste neviděli, protože v záběru byl pan Foldyna, kroutili hlavou na to, co pan Foldyna říkal. Ponechme to, prosím, jako dostatečný komentář právě proto, abychom se posunuli o kousek dál.

 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

A sice k tomu, že Česko přijme na začátku příštího roku 153 běženců z Iráku a Libanonu. Jde o křesťany, kteří utíkají před Islámským státem a jsou teď v uprchlických táborech. Návrh na jejich přesídlení schválila vláda. 

Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/ (záznam): 

Dneska pobývají zejména tedy v Arbílu a v okolí Arbílu. Tato skupina příslušníků křesťanské menšiny z Iráku se obrátila na Českou republiku a požádala o možnost přesídlení do České republiky. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Pánové, rozhodla vláda správně? Pane Kupko. 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Podle mého soudu rozhodla v tomto případě správně. K tomu se není možné postavit zády. Věřím, že v tomhle případě skutečně se naplní to, že ona důležitá integrace bude snazší mimo jiné právě pro sdílení podobných tradic nebo kořenů. To je důležitá věc. Stejně jako je důležitá věc to, že samozřejmě tohle je humanitární gesto. Není to nic systémového. Tady by bylo možné vládě přece jenom vytknout, že zatím není pořád na stole, jak naplní ono kvótu, na kterou tak zvláštně přistoupila v Bruselu, jakým způsobem bude tedy chtít vybírat z těch, které bude Evropa diktovat, abychom přijali, jaké klíče pro to zvolí. Ale to není vlastně už komentář k tomu dnešnímu kroku. Co si myslím, že je potřeba k tomu doplnit, nepochybně je to namístě a je to na straně české vlády, české společnosti, aby sledovala, jakým způsobem se ta integrace bude dařit, protože to je důležitá podmínka i pro budoucno, tak abychom neopakovali chybu, která se bohužel stala v mnoha státech Evropské unie, kde se prostě integrace nezvládla. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Pan Polčák. Dobré, špatné rozhodnutí Vlády České republiky? 

Stanislav POLČÁK, europoslanec /TOP 09 a STAN/:

Mně je hlavně líto, že nemůžu reagovat na pana Foldynu, ale nechám si to pro příště. Pokud jde o to rozhodnutí, které se týkalo… 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Stejně tak jako pan Kupka také tady kroutil hlavou. Tak. 

Stanislav POLČÁK, europoslanec /TOP 09 a STAN/:

Bohužel. Ale dobře. Pokud jde o křesťany, je nepochybné, že v tom prostoru, kde se teď pohybují, jsou štvaná, ne-li lovná zvěř. A já takovéto jaksi pomáhání na základě jenom víry a na základě jaksi selekce jaksi vyznání, tak to mi připadá, že by mohlo být do jisté míry problematické. Na druhou stranu právě ta okolnost, kde ti lidé jsou a že jsou skutečně ve velmi složité osobní situaci, že i v těch táborech, kde žijí, jsou opravdu na okraji. A já jsem si přečetl poměrně detailně zprávu, kterou prezentovaly neziskové organizace, tak jsem rád, že se k tomu Česká republika rozhodla, protože tady můžeme ukázat, že chceme pomáhat, že těm lidem nabídneme perspektivu. Pevně věřím, že jejich integrace bude jednodušší než, řekněme, u těch lidí, kteří nesdílí tu civilizační hodnotu. To řekl pan Kupka, s tím souhlasím, na rozdíl od pana Foldyny, se kterým teda hluboce nesouhlasím. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Pane Foldyno, půjde česká vláda ještě dál, nebo to je konečné číslo? Další uprchlíci přijdou do České republiky? Křesťané myslím. 

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:

Jsem rád, že se mnou moji kolegové vůbec nesouhlasí, takže jsem se trefil. Děkuju. K těm uprchlíkům… 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Pojďme ke křesťanům. 

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:

Samozřejmě podívejte se, z těch všech špatných řešení je toto jedno z nejméně špatných. Samozřejmě pomáháme lidem s podobným viděním světa. To znamená s křesťanskými základy. Je to jedna z možností. Ti lidé jsou ohroženi. Já si myslím, že je to správné. Ale mám na to stejně podobný názor v této chvíli jako pan Polčák, tak dobře, tak teď  budeme pomáhat křesťanům. Ale tam celá řada dalších lidí prostě není možné si nechat vnutit, že muslim nebo muslimská víra je něco, nad čím podtrhneme a děláme nějaký součet toho, že to je něco špatného. V této chvíli z těch všech možných variant, které se nabízejí, tak pomoci křesťanům samozřejmě já to vítám, to je to bez debat. Nicméně to je, má to daleko širší souvislosti a je to takové dobré řešení z těch špatných. Já nevím, co bych k tomu dále řekl. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

A pomoc směrem tam, a to se možná trochu vracíme k tomu, o čem jste mluvil, pomoc směrem tam křesťanům, kteří tam bojují, neodcházejí z těch oblastí, ta by se měla nějakým způsobem posilovat, pane Foldyno? 

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:

Já si myslím, že toto je jedna ze základních věcí. Prostě my musíme pomoct lidem tam, aby si tu svoji svobodu vydobyli zpátky. Nám také pomáhali, když jsme bojovali za svobodu za druhé světové války. Takže já si myslím, že i my máme povinnost pomáhat lidem, kteří bojují za svobodu. A já už jsem tady zmínil ty Kurdy, jsou to křesťané. Prostě měli bychom zintenzivnit pomoc těmto skupinám, aby měli velké zázemí, abychom jim nabídli i možnost se tady léčit, věděli, že mají kam odejít, prostě je to velmi významné, protože málokdo si uvědomí, jak složité a těžké to je být křesťanem, být Kurdem v té situaci, kdy hrdlořezové z určitých odnoží islámu tam pořádají na ně hony. Nejvíc trpí lidé s vyznáním islámu, tam nejvíc tam, co zabijí v Paříži, zabili 150 lidí, a to zabijí za jedno odpoledne v Iráku. To prostě je věc daleko krutější. My musíme udělat maximum, abychom těmto lidem pomohli, a já s tím naprosto souhlasím. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Rozumím. Tak, teď je prostor pro reakci, pane Kupko. Stejná otázka, pomoc od nás směrem tam. 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Nepochybně. Jeden z důležitých pilířů… 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

I vojensky myslím. 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Jeden z důležitých pilířů vůbec našeho postoje k té současné uprchlické krizi nebo migrační krizi, tam musí směřovat naše pomoc do uprchlických táborů. A samozřejmě i k podpoře toho, aby Západ, a teď myslím jak Evropskou unii, tak Spojené státy, dokázaly například i v nějaké dohodě s Ruskem, byť si ji dovedu obtížně představit, chránit to území, a postupovat společně proti Islámskému státu. Já ale nevidím ruskou přítomnost tak pozitivně jako pan Foldyna, což mimochodem je zjevné ze statistik toho, kde všude ruské vojsko útočilo. To zdaleka nebyly jenom pozice Islámského státu. V tomto směru je namístě, aby Západ ukázal také svůj názor v této věci a ukázal ho pokud možno dostatečně razantně a dostatečně silně. V tom směru i další přítomnost evropských vojsk je namístě a bude nezbytná i pro nějaký další vývoj. Slyšíme koneckonců od syrské opozice, že si stále nedovede představit perspektivu s Asadem, zatímco Putin říká, že vlastně to jinak než s Asadem být nemá. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Pan Polčák. Pomoc od nás směrem tam. 

Stanislav POLČÁK, europoslanec /TOP 09 a STAN/:

Právě že drtivá většina vojenských expertů se shoduje v tom, že právě ruské angažmá oddaluje to řešení. A jenom jedna třetina náletů, které provádí právě ruská strana, směřují proti Islámskému státu. Situaci spíš znepřehledňují. A pokud má Česká republika pomáhat, no, samozřejmě že má. Já jsem rád, že vláda si to uvědomuje, v tomto smyslu ji nechci kritizovat. Na druhou stranu nemyslím si, že ta akce, kterou dělá mezinárodní společenství, může vést k nějakému dobrému cíli nebo může opravdu Islámský stát zničit. Zdá se, že možná bez pozemní operace to nepůjde. A já chci říci, že Islámský stát získává měsíčně miliardy dolarů. Jestli si myslíme, že tyto peníze používá jenom pro rozvoj vlastního státu, tak jsme naivní. On je používá i proto, aby naopak začal rozsévat teror v ostatních územích, a to myslím, že může být pro nás velmi nebezpečné. Každý měsíc takto fungujícího státního útvaru je pro Evropu, pro nás, pro naši budoucnost velmi nebezpečné. Neměli bychom to podceňovat. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Jaroslav Foldyna, Stanislav Polčák, Martin Kupka, pánové, všem díky za debatu v Událostech, komentářích. Na shledanou. 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Na viděnou. 

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:

Na shledanou. 

Stanislav POLČÁK, europoslanec /TOP 09 a STAN/:

Hezký večer. 

štítky: # # # # #