Stamiliardové náklady a ochromení výstavby. Vnitro hodnotí nový stavební zákon

8. ledna 2020

O problémech s komplikovaností a délkou stavebního řízení v České republice i o tom, že vláda hnutí ANO je chce řešit zcela novým stavebním zákonem, už asi slyšel každý. Ministři už v polovině loňského roku schválili věcný záměr – tedy popis toho, kam s novým zákonem bude mířit. Už tento věcný záměr vyvolal velkou diskusi a kritiku z celé řady stran, zejména z obcí a měst.
Hlavním terčem námitek byla od počátku myšlenka zřízení centrálního, státem ovládaného systému stavebních úřadů. Ode mne i mnoha dalších starostů opakovaně zaznělo, že navrhované změny nezkrátí a nezjednoduší stavební řízení v Česku, ale naopak ho odtrhnou od reality, zkomplikují a prodraží.

Vláda věcný záměr přesto schválila a ministerstvo pro místní rozvoj začalo pracovat na samotném návrhu zákona. Ten před koncem loňského roku doputoval do připomínkového řízení, ve kterém se opět sešly stovky nesouhlasných připomínek.

Trochu překvapivě se ovšem objevil dokument ministerstva vnitra, dopadová studie, která navržený zákon detailně rozebírá a dochází k podobným závěrům jako starostové a další lidé z praxe. Vlastně ta studie návrh zákona fakticky rozcupovala. Potvrdila, na co od loňského léta upozorňuji – schválení nového stavebního zákona v této podobě by stavební činnost v Česku ochromilo.

Ministerstvo vnitra především rozporuje přísliby ministerstva pro místní rozvoj ohledně ekonomických přínosů navrženého stavebního zákona, když o něm píše: „Měl přinést zrychlení realizace staveb. Jak se však ukazuje, změna režimu stavebních úřadů je tak velký zásah do systému výkonu veřejné správy a je na něj navázáno takové množství činností, že velmi pravděpodobně dojde k přesně opačnému efektu.“ Dále vnitro odhaduje, že by změnou „došlo k celkové paralyzaci systému na 12-18 měsíců. Velmi reálně tak hrozí propad v produkci, který v případě potvrzení pesimistického scénáře může dosahovat výše 204 miliard Kč (3,5 % HDP v ČR roku 2018).“

Pikantní je, že vnitro k takovému odhadu využilo stejné metodiky, kterou MMR při přípravě návrhu vypočítalo naopak pozitivní dopady ve výši 30 miliard Kč. Za zmínku také stojí, že studie vyčíslila jednorázové náklady na zavedení systému v maximální variantě až na 32 miliard korun. Roční náklady na provoz systému by dosáhly výše 2,3 až 2,7 miliardy korun.

Dopadová studie vedle toho velmi kriticky hodnotí jeden z hlavních argumentů MMR pro změnu současného modelu bez centrálního stavebního úřadu, a to systémovou podjatost – stručně řečeno, možnost zásahů starostů do činnosti „jejich“ stavebních úřadů. Ministerstvo vnitra vypočítalo, že počet námitek systémové podjatosti představuje 0,002136 % z celkového počtu úkonů. „Argument institucionální změny s odkazem na tuto problematiku vskutku není podložen seriózními čísly,“ stojí doslova ve studii.

Ministerstvo vnitra dále upozorňuje na patrná korupční rizika, kdy se jeví příliš silná koncentrace v rozhodování u jednoho orgánu, navíc se navržená úprava vůbec nezabývá interní kontrolou, v jakém rozsahu a jaké podobě bude uskutečňována. Korupční potenciál nové úpravy tak může být dokonce větší než v současném stavu. Nezbývá mi než dodat, že toto vážné riziko nového návrhu stavebního zákona potvrzuje spolu se mnou celá řada starostů napříč republikou.

Prozření ministerstva vnitra je jistou nadějí, že se nesmyslný a škodlivý záměr ministryně Dostálové podaří zastavit. Ale neradujme se předčasně. Sociální demokracie „v zájmu stability vlády“ ustoupila hnutí ANO v důležitějších věcech, proto je třeba nepřestávat toto téma sledovat. Prozatím platí, že dopadová studie byla v pondělí na programu vlády, ale podle informace o průběhu jednání byl bod odložen (bod 23).


nejnovější příspěvky blogu




14. dubna 2020

Máme právo vědět, co nás čeká

Vláda nás o víkendu ujišťovala, že dnes probere a zveřejní cosi jako plán ukončování současných striktních opatření v…