Jan Palach

16. ledna 2015,

Projev místopředsedy Martina Kupky na pietním vzpomínkovém setkání u památníku Jana Palacha v Mělníku.

 
 
Jak je to vlastně dnes s námi a s Janem Palachem? Hodnota jeho činu může spočívat v tom, že si i další generace mohou položit otázku: Musel by Jan Palach dnes za něco bojovat a něco hájit?
 
Postavil se jasně na stranu demokracie, svobody a možnosti vyslovit vlastní názor a žít s ním po boku lidí, kteří mají mnoho jiných názorů.
 
Je dnes demokracie a svoboda v ohrožení? 
 
Jistě ne tolik, jako byla v jeho době. I dnes tu ale jsou rizika. Není to vnější nepřítel, ale náš vlastní postoj k hodnotám, které jsem zmínil. Velmi snadno dnes zpochybňujeme hodnotu demokracie. Připadá nám těžkopádná, ukecaná, často také umazaná a klopýtající. Mnoho historických zkušeností ale ukázalo, že neexistuje žádný lepší způsob správy státu a společných záležitostí. 
 
My se na rozdíl od poválečné generace můžeme ze svobodných poměrů těšit. Vážíme si jich ale mnohem méně, než jak po nich Jan Palach a jeho spolužáci toužili. Proto si ani tolik nepřipouštíme, že stále vymýšlíme nové a nové zákony, regulace, vyhlášky a nařízení, kterými si svobodu sami omezujeme. Pozornost snadno rozptýlí spousta jiných lákadel našeho komfortního života. Oběť Jana Palacha by měla náš pohled na všechna ta nebezpečná omezování svobody zostřit. 
 
A je tu ještě jeden rozměr – po událostech ve Francii posledních dnů aktuální:
 
Všechno, za co bojoval Jan Palach, jsou hodnoty ryze západní, euroatlantické, vyrostlé na základech křesťanství. K respektu vůči svobodné lidské mysli a k přesvědčení, že všichni mají stejná práva, jsme dorůstali po mnoho staletí. Je to náš hodnotový svět, ve zlomových momentech křehký a zranitelný. Nejvíce jej ale můžeme oslabit my sami, pokud jej přestaneme vnímat a pěstovat. Pokud jej rozmělníme vlastní nepozorností, lhostejností. Pokud naopak svou bezhlavou pozornost obrátíme vůči nám cizím kulturám i pseudokulturám, hodnotám i kvazihodnotám. Pokud uvěříme někomu, že něco udělá za nás.
 
Jan Palach nebyl spokojen s nesvobodou, v níž musel žít.
 
My také můžeme být nespokojeni se světem, v němž žijeme. Neměli bychom ale zapomínat, že o chybách a nedostatcích svobody a demokracie víme a můžeme mluvit jen díky tomu, že máme svobodu a demokracii.

štítky: #